Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBouře
Autor
Lubor Vyskoč
Bouře
(autobiografická)
Zatímco se stromy pod údery
blesků štěpí rozeklané v bouři
a vichr vláčí ulomené větve
Přišlo to v noci tunelem klidu
není možné usnout hromy duní
pár set metrů od utěsněných oken
Po obloze sjíždí světla křivek
11 názorů
koukám, že jsem se přeťukla, samozřejmě má být lawender ....... Norsko byla a už není, poslední její komunikace byla tady a s tebou, no jo no .....
Norsko, mně si nedávej jak chceš, je mi to putna, ale jestli lawencer zmizela kvůli tobě, tak běž za roh a dej si tam pár facek a pak se jdi vycpat
Lubor Vyskoč
před týdnemDíky za ty kritiky, které jsou konstruktivní. Lubor.
Mám bouřky ráda. Teď už se i někdy bojím, mám respekt Jako malá holka sedávala pod přístřeškem. Na pytli se sušenou krví pro slepice. Poslouchlala všechny zvuky deště, Dívala se, jak vymílal pěšinky. Bubnoval na plechovou střechu. A pak to slunce a jiný vzduch. Tehdy jsem byla nesmrtelná.
skvělý konec, teda pro mě.
Trošku se krčim nad první strofkou, ale vem to nešť. ten konec je prostě skvostnej :)