Mlha

Ulice zalyká se kaluží z mlhy,
ladně dál luna jí světlem svým hladí.
Doplatíš na to taky,
až odplují z oblohy šedivé mraky
a mládí se od lásky odtrhne.

Serve pryč hvězdy i polárky záři,
probodá párátkem mlhavou clonu,
roztrhá měsíc i cestu zpět domů.

Zůstane tvrdá rýha v zemi
a pár myšlenek na kdysi.

A nebude, co by zakrylo.
A nebude v čem se zalykat.
Nad námi potrhaný plivanec
mdlé a zvlhlé mlhy visí.