Pozdrav z Tarzánie

Když zimní slunce ozařuje knihy

A vzduch je náhle tlustý jako herák

Kdo vzpomněl by na dávné letní pihy?

Je herec čtverec, nebo radši čtverák?

Může snad obvinit tvor, který jenom mečí?

Snad jenom Tarzan ví, co jako první vzniká

Zda začne souboj slov, až skončí bitva meči

Vznik první oděv, řeč, pečeně, erotika?

Ach, kdepak, Tarzane, kdepak je domov tvůj?

Za okno pověsit sýkorkám zlatý lůj,

Když v Kuksu oživnou jednou za generaci

Veškeré neřesti a pak se vmísí v davy

Vždyť jsou jen přízraky toho, co zve se mravy

A co pak dějiny tak dlouze, vztekle zvrací…