Vítr změn aneb kronika let 1985-89

 

1985 březen SSSR 

Po Konstantinovi Černěnkovi byl dne 11. března 1985 ve svých 54 letech zvolen generálním tajemníkem KSSS Michail Gorbačov. Jako vůdčí osobnost Sovětského svazu se pokusil reformovat stagnující Komunistickou stranu Sovětského svazu a státní ekonomiku. Ministr zahraničí Gromyko navrhl Gorbačova jako příštího generálního tajemníka; Gromykovo doporučení jako dlouholetého člena strany mělo mezi ústředním výborem velkou váhu. Gorbačov očekával nemalý odpor proti své nominaci na generálního tajemníka, ale nakonec ho většina politbyra podpořila. Gorbačov povýšil Gromyka na hlavu státu (předsedu prezídia Nejvyššího Sovětu), což byla převážně ceremoniální role s malým vlivem, a na post ministra zahraničí přesunul svého spojence - Eduarda Ševardnadzeho.

 

1985 listopad Ženeva - první summit 

Setkání mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a sovětským generálním tajemníkem Michailem Gorbačovem . Oba lídři se poprvé setkali, aby vedli rozhovory o mezinárodních diplomatických vztazích a závodech ve zbrojení . Na ženevském summitu byly diskuse mezi Gorbačovem a Reaganem někdy vzrušené a Gorbačov byl zpočátku frustrovaný, že jeho americký protějšek „zdá se, že neslyší, co se snažím říct“. Kromě diskusí o zástupných konfliktech studené války v Afghánistánu a Nikaragui a otázkách lidských práv dvojice diskutovala o americké Strategické obranné iniciativě (SDI), proti níž byl Gorbačov ostře proti. Manželky dua se také setkaly a strávily spolu čas na summitu. Summit skončil společným závazkem vyhnout se jaderné válce a setkat se na dvou dalších summitech: ve Washingtonu, DC v roce 1986 a v Moskvě v roce 1987.

 

1985 listopad Praha 

Po ženevském summit odcestoval Gorbačov do Prahy , aby informoval ostatní vůdce států Varšavské smlouvy o vývoji.

 

1986 únor SSSR - XXVII. sjezd KSSS 

Gorbačov vyjádřil rozhodnutí reformovat stagnující Komunistickou stranu Sovětského svazu a státní ekonomiku změnami, spuštěnými po XXVII. sjezdu KSSS v únoru 1986. Byly jimi tzv. glasnosť („otevřenost“), perestrojka („přestavba“), a uskorenije („zrychlení“ ekonomického vývoje).

 

1986 březen ČSSR - XVII sjezd KSČ 

Stranický sjezd tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa, konaný v ČSSR v období normalizace, ve dnech 24. –28. března 1986. Sjezd představoval výraz určité stability režimu "reálného socialismu". Jednalo se o poslední sjezd Komunistické strany Československa jako oficiálně uznané vládnoucí složky společnosti. I když se nesl v podobném rétorickém duchu jako dva předchozí sjezdy, nejbystřejší pozorovatelé již cítili závan nové atmosféry spojené s procesem "přestavby" šířené ze Sovětského svazu Michailem Gorbačovem a jeho spolupracovníky.

Není bez zajímavosti, že zatímco sjezdy „bratrských“ stran – například SED v NDR nebo PSDS v Polsku poctil svou návštěvou přímo generální tajemník Gorbačov – na sjezdu KSČ vystoupil jako delegát KSSS člen politbyra Michail Solomencev.

Jako loajální organizace se KSČ a její vedoucí představitelé k projektu "přestavby" hospodářství i společenského mechanismu formálně nadšeně hlásili, ale bylo zřejmé, že zavedeným, osvědčeným aparátčíkům nejsou nové tendence nijak příjemné. Příslib změn byl omezen na „intenzifikaci ekonomiky“ a důsledně se vyhýbal politice. XVII. sjezd Komunistické strany Československa měl znamenat další mezník v budování materiální základny a duchovní nadstavby rozvinuté socialistické společnosti, v upevňování a dalším rozvíjení politického systému socialismu, morálně politické jednoty pracujících Československa, národů a národností žijících na území našeho státu. Na sjezdu se všestranně posoudily dosažené výsledky v období od XVI. sjezdu strany i za celé období budování rozvinutého socialismu a zvláště v referátech přednesených s. G. Husákem a L. Štrougalem byly vytyčeny hlavní směry rozvoje společnosti a práce strany na příštích pět let s výhledem do konce XX. století.

V referátech i diskusních příspěvcích se poukazovalo na dosažené výsledky i na obtíže, které se objevily v uplynulém období. K nim patřilo především nepružné a nedůsledné využívání intenzifikačních činitelů, zvláště vědeckotechnického pokroku a malé tempo jejich prosazování do výrobní praxe. Mimořádně velký význam byl přitom určen vědě (ta je někdy právem považována za vysoce specializovaný výrobní úsek), výzkumu a výrobě, zdokonalování mechanismu jejich vzájemných vztahů a spolupráci na tomto úseku národního hospodářství. 

 

1986 listopad Island - druhý summit 

Po ženevské schůzce z roku 1985 se oba státníci následující rok sešli na summitu v Reykjavíku, kde 11. a 12. listopadu pokračovala vyjednávání mezi supervelmocemi.

 

1986 listopad ČSSR/SSSR 

Husák se v listopadu 1986 zúčastnil schůzky zástupců zemí RVHP, kde proti sobě Gorbačov postavil dvě alternativy: buď všeobecná reforma, nebo úpadek. Stenogramy byly zaslány ústředním výborům všech vládnoucích stran ve východním bloku.

 

1986 prosinec ČSSR - plénum ÚV KSČ 

Husák přinesl záznam na prosincové zasedání ÚV KSČ. Následně započaly přípravy československé ekonomické přestavby, jež se projevila zejména v zákoně o státním podniku schváleném v roce 1988. KSČ o perestrojce začala vlastně poprvé jednat. Dnes ještě není všeobecně akceptováno, že téma přestavby v ČSSR nastolil Gustáv Husák, více se mluví o roli Lubomíra Štrougala jakožto iniciátora ekonomické reformy. K reformní skupině patřili i někteří mladší tajemníci ÚV a překvapivě také Antonín Kapek, spojený s negativní rolí signatáře zvacího dopisu v roce 1968. Více bylo ovšem těch, kdo se sice hlasitě vůči přestavbě nevymezili, ale hlubokou strukturální reformu, byť v mezích logiky fungování nedemokratického režimu nemínili akceptovat.

 

1987 leden SSSR - plénum ÚV KSSS 

V lednu 1987 proběhlo plénum Ústředního výboru KSSS, kde Gorbačov hovořil o perestrojce a demokratizaci a zároveň kritizoval rozšířenou korupci. Uvažoval o tom, že by do svého projevu vložil návrh na povolení vícestranných voleb, ale rozhodl se proti tomu. Po plénu zaměřil svou pozornost na ekonomické reformy, vedl diskuse s vládními úředníky a ekonomy. Mnoho ekonomů navrhlo omezit ministerské kontroly ekonomiky a umožnit státním podnikům stanovit si vlastní cíle; Ryžkov a další vládní činitelé byli skeptičtí. V červnu Gorbačov dokončil svou zprávu o ekonomické reformě. Odrážel kompromis: ministři by si zachovali možnost stanovovat výstupní cíle, ale ty by nebyly považovány za závazné. Plénum tehdy přijalo Gorbačovovo doporučení a Nejvyšší sovět schválil „zákon o podnicích“ zavádějící změny. Ekonomické problémy přetrvávaly: koncem 80. let byl stále rozšířený nedostatek základního zboží, rostoucí inflace a klesající životní úrovně.

 

1987 únor SSSR 

Po neúspěších dřívějších rozhovorů s USA uspořádal Gorbačov v únoru 1987 v Moskvě konferenci s názvem „Za svět bez jaderných zbraní, pro přežití lidstva“, které se zúčastnily různé mezinárodní celebrity a politici. Veřejným prosazováním jaderného odzbrojení se Gorbačov snažil poskytnout Sovětskému svazu morální výsost a oslabit západní vnímání morální nadřazenosti.

 

1987 Srpen SSSR 

V srpnu 1987 Gorbačov trávil dovolenou na Krymu, kde psal knihu "Perestrojka: Nové myšlení pro naši zemi a náš svět" na návrh amerických vydavatelů. K 70. výročí Říjnové revoluce v roce 1917 – která vynesla Lenina a komunistickou stranu k moci – Gorbačov pronesl projev na téma „Říjen a perestrojka: Revoluce pokračuje“. Předneseno na slavnostním společném zasedání Ústředního výboru a Nejvyššího sovětu v Kremelském paláci kongresů chválilo Lenina, ale kritizovalo Stalina za to, že dohlíží na masové porušování lidských práv. Zastánci tvrdé linie si mysleli, že řeč zašla příliš daleko; liberálové si mysleli, že ne dost daleko.

 

1987 duben ČSSR

Prahu Gorbačov navštívil několikrát. Jako lídr Sovětského svazu (generální tajemník ÚV KSSS) na státní návštěvě v dubnu 1987.

 

1987 prosinec USA: Washingtonský summit 

8.–10. prosince 1987 byl třetí schůzkou šéfů států před summitem v Moskvě, přinesl jako ústřední bod jednání podpis dohody o eliminaci raket středního doletu.

 

,1987 prosinec ČSSR 

17. prosince 1987 výměna generálních tajemníků ÚV KSČ. Gustáv Husák odstoupil, zvolen Miloš Jakeš.

 

1988 květen/červen USA/SSSR 

Čtvrtý americko-sovětský summit se konal v Moskvě v květnu až červnu 1988, o kterém Gorbačov očekával, že bude do značné míry symbolický. Znovu, on a Reagan kritizovali navzájem své země – Reagan zvýšil sovětská omezení náboženské svobody; Gorbačov zdůrazňoval chudobu a rasovou diskriminaci v USA, ale Gorbačov uvedl, že mluvili „v přátelském duchu“

 

1988 červen SSSR - 19. konference KSSS 

Přestože příští stranický sjezd byl naplánován až na rok 1991, Gorbačov na jeho místo svolal na červen 1988 19. stranickou konferenci . Doufal, že tím, že umožní účast širšímu okruhu lidí než na předchozích konferencích, získá další podporu pro své reformy. Se soucitnými úředníky a akademiky Gorbačov vypracoval plány reforem, které by přesunuly moc od politbyra směrem k sovětům . Zatímco sověty se staly do značné míry bezmocnými orgány, které určovaly politiku politbyra, on chtěl, aby se staly celoročními zákonodárnými sbory. Navrhl vytvoření nové instituce - Sjezdu lidových poslanců - jehož členové měli být voleni převážně svobodným hlasováním. Tento kongres by zase zvolil Nejvyšší sovět SSSR , který by měl na starosti většinu legislativy.

 

1988 listopad USA - pátý summit 

Michail Gorbačov s Georgem H. W. Bushem a Ronaldem Reaganem v New Yorku (1988)

 

1989 březen SSSR 

V březnu a dubnu 1989 se konaly volby do nově ustanoveného Sjezdu lidových poslanců. Z 2250 lidových poslanců, kteří měli být zvoleni, sto – tiskem nazývaných „Rudá stovka“ – bylo přímo vybráno komunistickou stranou, přičemž Gorbačov zajistil, že mnozí z nich byli reformisté. Ačkoli více než 85 % zvolených poslanců byli členové strany, mnozí ze zvolených – včetně Sacharova a Jelcina – byli liberalisté. Gorbačov byl s výsledkem spokojen a popsal jej jako „obrovské politické vítězství za mimořádně obtížných okolností“. Sjezd lidových poslanců se sešel v květnu 1989. Gorbačov byl poté zvolen předsedou Nejvyššího sovětu SSSR a stal se novou hlavou státu – (2 123 hlasů pro, 87 proti).Zasedání byla vysílána v přímém přenosu a její členové zvolili nový Nejvyšší sovět-jakožto permanentně zasedající jádro parlamentu. Na sjezdu poslanců Sacharov opakovaně vystupoval a provokoval Gorbačova svými výzvami k větší liberalizaci a zavedení soukromého vlastnictví.

 

1989 prosinec Malta - šestý summit 

2. a 3. prosince 1989 se M. Gorbačov setkal s americkým prezidentem Georgem H. W. Bushem na sovětské výletní lodi Maxim Gorkij u Malty na summitu a prohlásil: „Studená válka skončila".

---