Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Karlův zpěv

19. 11. 2002
3
0
1367
Autor
pamadeus

To jsem psal v 13 letech, ve tři ráno v horečce..

Karlův zpěv

Stalo se to jednoho krásného srpnového rána, bylo to přesně takové ráno o kterém se sní
za dlouhých zimních nocí. Karel se jako vždy procházel svou nekonečnou zahradou s jezírky,
vodotrysky a dalšími kýčovitými scenériemi, jakoby vystřiženými z doby Ludvíka čtrnáctého.
Dnes si ale nevšímal zpěvu ptáků a šumění stromoví. Jenom tak se potloukal se zamyšleným
pohledem směřujícím kamsi do neurčita a v očích měl výraz dávno zapomenutého hrdiny.
Díval se a záviděl. Když v poledne umíral, sedl si k němu anděl a vyprávěl o slunci, duze,
měsíci a bohu.
Duha byla tuze krásná, podobná Marii. Když ji mokré slunce vyzvalo k exibiocionismu,
natáhla se přes celé nebe a spektrum barev zaznělo tak silně, že většinu lidí na zemi oslepilo
a tak se zdálo, že tehdejšího večera zhasly hvězdy.
Když slunce vidělo tu hrůzu , rozplakalo se hlubokým zármutkem, jaho slzy se nestačily
vypařovata padaly k zemi. Závistivý měsíc vše pozoroval, byl ještě bolavý od Ámstrongových
kopanců, schoval se za Zemi až do úplného zatmění. Bál se hořícího Slunce a hloučku skandujících
fotbalových fanoušků."Proč má duha tolik barev , proč je slunce zářivé a já jsem jen němý stín "
Pomyslel si.
Anděl odletěl, Karel vstanul a plakal. Nikdy jsem ho neviděl takhle mžít. Začal se modlit tak
intenzivně, až se jeho překrásná zahrada vznesla do nebe a prosila o odpuštění.V tom procitl
Bůh a zvolal mír.Vznikla temná noc podobná snění. Planety v ní se seskupily a začaly zpívat
molovou symfonii. Byla to Boží skladba, dokonalá kombinace tónů a harmonie, dobra a zla.
Karel byl rád a konečně přestal plakat. Měsíc tuhle melodii dlouho znal, byla to tatáž skladba,
která ho před časem pohltila a vrhla v nepřekonatelnou samotu. Nesnesl ji déle poslouchat a
utekl do útulného stínu bezpečného vesmíru. Hvězdy souložily v brutálních orgiích.
Od té doby už Karel neumřel a je rád ,že je.Jeho klasicistická zahrada se už nikdy nevrátila.
Sloužila teď jiným a uvrhovala je v skrytý smutek.
Duha se barevně protahovala, Slunce se opalovalona na obloze a Bůh zase spal, svět byl opět
nespravedlivý, a tak se měl měsíc šanci vracet alespoň v noci, zpívá Karel dál.

Amadeus
08. 10. 2003
Dát tip
Kdyby bylo všechno jinak, četl bych to dávno. Ale nikdy jsem nedržel v rukou nakou Syrdarju ani Amudarju, takže se nemohu divit. Otevřenost je stejná přetvářka jako uzavřenost - nemluví se o komunikaci, ale jen o postoji. Horečka je v ledasčem podobná intoxikaci, protože je TAK tělesná. Takže je to vlastně hezký výlet...

pamadeus
06. 12. 2002
Dát tip
NO ted bych něčeho takového nebyl schopen........:) Má to mnoho skrytých významů. Karel a Marie jsou Ortenovi hrdinové z Próz.

Nuitík
01. 12. 2002
Dát tip
*** líbí, vážně ve třinácti?

Yfča
01. 12. 2002
Dát tip
Na třináct let dobré! **

fungus2
19. 11. 2002
Dát tip
No je to fakticky zvláštní, ale má to něco do sebe!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru