Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Z mojí mysli III

13. 02. 2003
3
0
1597
Autor
redscorpion

...jen další z mých zápisků:

Na řádku mezi "Nezačínej zase s tím profláknutým
'miluji tě'." a "Moje duše se zrovna vrátila
z čistírny." jsem našel Tvůj vlas. Jeded jediný
vlas. Černý a krásně hladký. Několikrát jsem ho
pohladil mezi palcem a ukazováčkem - .
Převrátil jsem knihu, kterou jsi mi dala, knihu
jejímž obsahem jsem se stal. Až na poslední
dvojstranu. Tady mám schovanou Tvou jedinou
fotografii. Špatnou, zmačkanou a špinavou -
a na chvilku jsem si vzpomněl na - NÁS.
Proč jsem se usmál, když se mi chtělo více
plakat, než cokoli jiného?
Několik minut jsem byl zase s Tebou. Pak
jsem vstal a došel jsem si do vedlejšího
pokoje pro lepidlo. Položil jsem ten vlas
a fotku na vnitřní stranu desek knihy, okraje
polil lepidlem a překryl prázdnou stránkou
a raději ještě tou další s nápisem Cesty tam
a zase zpátky.
Zůstaneš v ní navždy zavřená a nikdo to nepozná.

Tři staří muži kráčí náměstím. Toho dne již podruhé-.
Jdou kolem telefonní budky a z ničeho nic začne zvonit
telefon ... ... ... ...
Ten první si pomyslí: "Hm, ještě pořád zvoní." Druhý
přemýšlí nahlas: "Rychle pryč, než to bouchne!" A ten
třetí?! "Zvláštní náhoda, někdo se mě snaží dostat
z Matrixu - dnes už podruhé." Myslíte, že šel a zvedl
to sluchátko? Ne! Svět bez pravidel a zákonů, bez hranic
a omezených možností nepotřebuje. Má svůj svět...

Začínám dost přemýšlet o Tvé fyzické smrti. V jednom
z prvních dopisů jsem Ti napsal, že Tě budu muset zabít.
Že mi nic jiného nezbývá. Odpověděla jsi, že mám pravdu.
Odpověděla´s mi: ZABIJ MNE!

Za tu dlouhou dobu jsem občas mýval chuť prokousnout
Ti hrdlo. Byl to jen takový laškovný chtíč. Chuť.
Ale teď je to jiné. Oba víme, že má fantasie jest
chorobně zvrácená, barvitá a prediktivně bolestná.
- A taky mám rád rudou barvu.

Dnes je venku krásně. Ještě chvilku počkám, než
bude tma a světla budou barevná. Potom zajdu
na hřbitov. Přesně na to místo, na kterém
jsi mi řekla o ... už nevím o čem. Ale byli jsme
sami uprostřed města plného lidí...

Smrt bylo naše nejoblíbenější téma. Pamatuješ?!
Už vím, jak umřeš. Tak bedlivě poslouchej:
Chladná noc plná hvězd. Tiché objětí a neslyšný
šepot za zády: "vychutnej si to". A pak jen horká
krev prýštící z Tvého hrdla a z úst, která příliš
dlouho mlčela...


A jednou si Tě z toho vlasu stejně naklonuju!
redscorpion
14. 02. 2003
Dát tip
Tisíckrát PROČ a nikdy PROTO... Protože ve štěstí se zoufale nudím a jedna minuta míru mi stačí na hodinu války... Jsem rád, že to vyvolalo nějaké pocity u někoho dalšího, i když to píšu pro sebe... Vrátím se příště...a bude to DNO! Mám to v sobě, jen počkám na náladu. dík PS: Ztvárněním Henryho jsem myslel koláže v kolonce "words mystic". Jsou tam i ty eseje...pod obrázkem. Já sám mám zpětně dojem, že by měly být temnější a černobílé, jenže tak jsem je viděl já. Každý si představí něco jiného...subjektivita. Jsou to jen kousky života, který mi hrál před očima. Oči hrající si s mrtvou myší a umírající dlaň svírající rudě krvavou růži...

houba
13. 02. 2003
Dát tip
hůůůůůůůůůůů :o/

Cirilla
13. 02. 2003
Dát tip
hm...? jo!*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru