Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sebevraždy

24. 02. 2003
7
0
1804
Autor
redscorpion

Asi existencionalizmus nežli slibovaný naturalizmus.

Ptala ses mě, jestli někdy zavírám oči.

Hledím Ti do očí tak dlouho, dokud z Tebe nezačnu vysávat duši. Pod mým pozvolným nátlakem se dostává skrze ty dvě překrásně zářící hvězdy ven. Chvilku levituje mezi námi dvěma a raduje se z osvobození, které jsem jí poskytl. Ty, jako loutka spočíváš v mémnáručí a Já nutím Tvé neuchopitelno přistoupit

a dotknout se. Je jako Ty, jsi to Ty. Nedokáže odolat mému volání. Chvilku mi pohlíží do očí a pak se nabodne na moje nekonečně ostré řasy.

 

Láska neexistuje! Existuje jen přátelství a zbožňování.

Nechtějí přátelství ani odpovědi. PROTO. Chtějí zneužít.

- A Ty na oplátku zneužíváš je. Nikoli symbióza, ale vzájemný parazitizmus.

Znásilňují Tě a Ty je za to miluješ!

 

Kupuju si vás jako brambory v krámě. Vy se přitom ale neprodáváte. Berete si slova, květiny, dary a něhu. A Já platím svým pokrytectvím!

Létáš mi okolo hlavy, jako dekadentní motýl. Ach, ty nádherné

odstíny tmavých barev. Tmavě modrý stín křídel se mi otřel o tvář a zanechal mi v těch mokrých cestičkách ubíhajících pod mýma očima měsíční prach. Prach, který jen odráží svit slunce, ale sám o sobě neznamená NIC.

Prach, který nemůžu cítit, o kterém nemohu přemýšlet, nemohu do něho psát ani ho nemohu spatřit, natož se ho dotýkat. Prach, který bez slunce NIC neznamená - stejně jako motýl s opilými křídly.

 

Lidstvo se dosud vyvíjí a tento proces nikdy nekončí. Tato

evoluce při svém postupu mění principy známé pouze věčnosti. Jak si může zkažená mysl pohrávat s takovýmto základem?!

Prosil jsem Tě, kdysi, aby ses se mnou přestala vzpouzet věčnosti. Neodpověděla jsi mi…

Všechno ve mně volá po vyplnění geneticky zakódovaných tužeb. Chci mít ženu, dítě a klid. Je tomu dávno, co jsem chtěl přítele. Už vím, že to nejde.

Život, tak jak je předurčen společností a geny, je sebevražda.

Stanu se sebevrahem! Proč? Protože chci žít. Nemohu si pomoci.

 

Loutky toužící po lidství. Jsme jen boží automaty pro radost.

Jednou ty zkurvený přírodní zákony překonám. Překonám ten nejsilnější – snahu o přežití. Zachování života a druhu. Je to ta největší pointa, jakou život stvořil. Jo! Vy sráči. Sebevražda.


zuzuzu
31. 12. 2003
Dát tip
je to moc dobrý, jen to východisko-ten existenciální pocit, jsem si třeba já překonal... ve své podstatě překonal... jako dílo se mi to líbí moc, možná jedna z nejlepších expresí, co jsem tu četl...

alim
03. 04. 2003
Dát tip
zajimave uvahy...ale vse casem uzrava...a vse je i relativni...:-)) a je dobre, kdyz najdeme tu svou cestu...:-))

m11
26. 02. 2003
Dát tip
další z nihilisticko misantropních příspěvků! jen tak dál. tip

Jeanne
24. 02. 2003
Dát tip
zajímavý **

woai
24. 02. 2003
Dát tip
hm, líbilo se mi to

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru