Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sblížení

29. 08. 2003
3
0
958
Autor
Keetch

Sešli se v parku ve stínu lip

ve volný den jen tak posedět

v rozmluvě jak bylo zda bude líp

syn, otec a moudrý děd

 

Seděli mlčky každý svůj svět

nejstarší láme kůrku pro holuby

a tklivě vnímá každý květ

když bere další prášek z tuby

 

Syn po levici kontroluje čas

chvíle ve znamení bariéry

nevnímá ptáků zpěvný hlas

tlačí ho bota - kariéry

 

V písku cesty jméno Kateřiny

té nové, krásné, nejsladší

jíž pozval by rád pod peřiny

kreslí nohou nejmladší

 

Tu noha nohu míjí tiše

dvě struny bez not těm třem hrají

upřeným zrakem hledí výše

nad krásou ženy rozjímají

 

Jak jsou ty ženy dneska mladé

pomyslí si ten co je stár

pečlivě zrakem půvab krade

a ve svém nitru uchová

 

Ten prostřední se dívá povýšeně

Vím o vás všechno ženy snad

s tváří anděla jde ďábel v těle

však i přesto - mám vás rád

 

Zapomněl jméno Kateřiny

oněměl, skoro nedýchá

zrak stáčí v nedaleké nivy

mladí se ženy ostýchá

 

Kdesi v čas dvě struny mizí

ozvěna krásy jiskří v ovzduší

tři na lavičce už si nejsou cizí

jsou neslepí, jsou nehluší

 

„Vzala mi dech“

ten o křivé holi

A synův vzdech

„Já zlomený jsem v půli“

 

„Asi jsem snil před okamžikem“

třese se dosud třetí hlas

A všichni nakaženi smíchem

prolomí generační hráz

 

Ve stínu lip na lavičce seděli

tentokrát v bohatém rozhovoru

sešli se tu jako každou neděli

však dnes poprvé odejdou spolu


Terry
14. 11. 2003
Dát tip
Moc pěkný, krásně se to četlo!*

Zenra
31. 08. 2003
Dát tip
Myšlenka je super a verše jí nijak neubírají na důrazu. Spíš naopak. Super. Tip

zvedavec
30. 08. 2003
Dát tip
Zaujímavá myšlienka.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru