Honey.

Medová vůně tak poblíž mě
splyne s tlukotem dvou srdcí
oči zbarvené se nechvějí
tvé kráse chci se vzdát
než skončí dnešní den
večer utiší slova medovým pavučinkám
kterým svěřuji svá tajemství
uplynulých let tmě
ve které je tvá tvář
s prvním oslovením.
Vzpomínky na tebe se neztrácí
jsou uzamčené v truhlici
srdce přístavu štěstí.
Nebe mi seslalo anděla
a já netušil, že se změní
v přátelství a pochopení ženy
svěřuji ti můj život
průvodkyni slov poblíž mě
od které nesmím žádat nic
mé šepoty utíkají vstříc veršům
ptajících se kdo je ta žena
vznášející se v sevřených dlaních
oblečených dechem spadlého medu
kloním se Tobě.

---