Ozvěny slov.

Ozvěny slov prochází mou pamětí
průchodem který jsme neotevřel
svazek růžových lístků na místo klíče
byl před pár dny květinou
co jsem stačiů poslat s básní
na bílém papíru.

Slova jsou stejná jak růže
umí rozkvést i pohladit
pukají i hynou umí ublížit
dokáží se zlomit pod tíhou větru.

A uschlá jádra z jablek
mající stále tvar hvězdy
mi napovídají nejsme zde zbytečný
snažím se otevřít vyhnanství slov
v rozlehlé zahradě ticha
kde bolest hází slova do otav
a jediná růže rozkvetlá uprostřed
tu sám ochranuji a zalévám
přívalem čerstvých slz.

---