Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sál

28. 11. 2003
4
0
2133

Když se jednou pánům v zeleném zachtělo mít ze mě střílejícího robůtka. Psáno v den odvodu. PS: mám modrou.

Jedna židla
a druhá židla
a další dvě židle
a okno zalité betonem
 

Podlaha plná parket
láká k zimnímu pobytu
protože by bylo čím topit
a beton v okně
odolává všemožným průvanům

Vyčichlé hvězdy
ty rudý pěticípky
na zrezavělých stojanech
a židle, ty židle ...

To je
společenský sál
v opuštěném kosmodromu
Bajkonur


Zaprděnec
11. 12. 2003
Dát tip
Má to dobře zatuchlou atmosféru. *

Gérard_Rea
08. 12. 2003
Dát tip
Já bohužel bez modré. Ale židlí také množství, vyčpělé nástěnky a četní funkcionáři. A pak snad, za pět, za šest let budu inženýrem. Díky Armádo !!! SLÁVA VÍTĚZůM, ČEST ARMÁDĚ!

Téčko
04. 12. 2003
Dát tip
nostalgické, tiché, plíživé, dotyk normalizace, který otevřenými oprýskanými okny opět zdrhá.

Téčko
04. 12. 2003
Dát tip
tip, (p.s. modrá je dobrá;-)

dismorphia
30. 11. 2003
Dát tip
Asi by mě nenapadlo, že při odvodu může být schopnost utvářet slovní spojení živá:) Vyčichlé hvězdy se mi líbí, snad proto, že si je dovedu představit. Tahle báseň nejde ani po srsti, ani proti ní a to je asi špatně.

katugiro
28. 11. 2003
Dát tip
proč opuštěném? a vůbec... to asi nechápu :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru