Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prostě tak a ne jinak

20. 07. 2000
0
0
678
Autor
Pastelka

Cožpak to není možné? Co když už nikdy? Sleduji je.?! jsem zase tady. Jsou barevné vaše sny? Spím.S vámi... To krásné nucení k rozkoši Blanokřídlí.Blanokřídlá.Blanokřídlý. Spravedlnost s váhami je slepá Ani se neohlédli Je to jen moje práce Nade vše miluji svoji úroveň Věřte mi mírnyks týrnyks A tak seděli dva lidé, každý ve svém Vesmíru Nikdy by se nesetkali,kdyby se hybatelem děje nestala nenávist Co se děje?Proč křičíte? Nešťastníci Dům je prázdný,budeme se milovat nebo plakat? Sto kroků samoty Na kůži psa seděly mouchy Vždycky když s tebou budu tancovat, budu sadistický Neboj, nikdo se nekouká Obyčejné pískoviště metan-akva Ani nedutám Agniuszka, kocham tě To chápu Když slza stíhá slzu a dostihne, pak teprve vytvoří malé soukromé moře Tak dlouhá cesta od embrya k hřbitovu,dumala Malé soukromé moře Jedna za druhou Slané Jeho cestu do plamene Promoklá byla Slzy obnažují více Ale ona měla ještě svoje tělo Byla si tím jistá věděla, že je to krásné tělo Ale ona chtěla jeho Milovala ho A nevěděla, proč právě jeho Nesmrtelnost obřad rybek v akváriu skončil Už o tom pak nikdy nemluvili Takhle hřbitov pohřbívá někdy lásku A nejen lásku mrtvých, ale i živých No, řekněte mi, kdo?! Jde se do cirkusu Cože se to stalo? V předposledním patře je to okno Tam spolu bydleli Snili Vidíte ten truhlík, tam si to pěstovali Myslíte,že se jim něco urodilo? Tady na tom sídlišti? Nebuďte blázni.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru