Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProstě tak a ne jinak
20. 07. 2000
0
0
678
Autor
Pastelka
Cožpak to není možné?
Co když už nikdy?
Sleduji je.?!
jsem zase tady.
Jsou barevné vaše sny?
Spím.S vámi...
To krásné nucení k rozkoši
Blanokřídlí.Blanokřídlá.Blanokřídlý.
Spravedlnost s váhami je slepá
Ani se neohlédli
Je to jen moje práce
Nade vše miluji svoji úroveň
Věřte mi
mírnyks týrnyks
A tak seděli dva lidé,
každý ve svém Vesmíru
Nikdy by se nesetkali,kdyby se
hybatelem děje nestala nenávist
Co se děje?Proč křičíte?
Nešťastníci
Dům je prázdný,budeme se milovat
nebo plakat?
Sto kroků samoty
Na kůži psa seděly mouchy
Vždycky když s tebou budu tancovat,
budu sadistický
Neboj, nikdo se nekouká
Obyčejné pískoviště
metan-akva
Ani nedutám
Agniuszka, kocham tě
To chápu
Když slza stíhá slzu a dostihne,
pak teprve vytvoří malé soukromé
moře
Tak dlouhá cesta od embrya k hřbitovu,dumala
Malé soukromé moře
Jedna za druhou
Slané
Jeho cestu do plamene
Promoklá byla
Slzy obnažují více
Ale ona měla ještě svoje tělo
Byla si tím jistá
věděla, že je to krásné tělo
Ale ona chtěla jeho
Milovala ho
A nevěděla, proč právě jeho
Nesmrtelnost
obřad rybek v akváriu skončil
Už o tom pak nikdy nemluvili
Takhle hřbitov pohřbívá někdy lásku
A nejen lásku mrtvých, ale i živých
No, řekněte mi, kdo?!
Jde se do cirkusu
Cože se to stalo?
V předposledním patře je to okno
Tam spolu bydleli
Snili
Vidíte ten truhlík, tam si to pěstovali
Myslíte,že se jim něco urodilo?
Tady na tom sídlišti?
Nebuďte blázni.