Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Až pochopíš...

29. 11. 2003

3746

Autor

valerinka

Jako když ucítíš ránu sekerou do zad.

Všechny sny se Ti rozplynou

a Ty budeš stát

uprostřed rozbouřený řeky

s dlaněmi vzhůru k nebi

a budeš čekat na zázrak.

Avšak něco se změní.

Ty pochopíš

a uvázneš v síti vzpomínek.

Budeš plakat

a přitom se vznášet v oblacích.

Budeš chycený v síti citů

a nikdo Ti nedovolí

uniknout...

hatlalinka

16. 10. 2004

Dát tip

myslím, že jsem pochopila. je to opravdu smutný....myšlenky a vzpomínky se totiž pořád vracejí *

Dave_Zw

30. 05. 2004

Dát tip

To zní jako věštba sednoucí právě na mě:-/ bojim...

a to jsem já právě teď a tady. jsem rád že můžu psát spát jíst brečet. možná že jsem hlavně rád že můžu bejt aspoň za něco rád. || V zima a bzučivá tma tranzistorů spousty ukrytých vzpomínek který ti neprominu ne krásné léto, krásný podzim hnusnou zimu a co z toho je to co mám rád? hehe sám sobě se ....