Chvilka vánoční pohody

Chvilka vánoční pohody

Zapletená vánočka jako tvoje vlasy v zlatý cop,

na ubruse s obrázky z usměvavých dob.

Svíčka v oranžovém světle, jehličí vonící přes cukroví,

jak je pěkné když jsem v teple a děti lezou do podkroví.

Pár obrázků rozvěšených o dveřích, malovaní skřítkové,

pár provázků přivázaných na peří, hračky pro kocoury.

Sněhové vločky v závějích na okenním parapetu, mí dítkové,

hrajete si s nimi jako se stavebnicí, a válíte v nich kotouly.

Jako krbového ohně klid já nechci si ty dárky vzít,

pak už bude po té radosti, očekávání a těšení se ze sladkostí.

Ta vůně bude v oblečení ještě chvíli po tom,

ve vlněném svetru potopena ulehla jsi do křesla.

Přikryl jsem tě dekou, usmála ses,

zavřenými víčky, lákadly, jsi mne hladila po tváři,

a v potopených lodích dnes plavou hvězdáři,

aby našli to co mám, tebe, domov, radost, chvilku klidu.