Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHledání naděje
03. 12. 2003
0
0
3457
Autor
Babetka
Hledám naději, zn.: Spěchá to!!!
Dlaždičky s vesmírem
pod mojím papírem
do noci září.
Co mají znamenat?
Chtějí mě vylekat?
To se jim daří.
Ty jejich nekonečné dálky,
odkud nevrací se zpátky
nahání mi strach.
Že i mé sny
v zářivé dny
ztratí se v tmách.
Zmizela tam už má naděje,
že se vlastně nic neděje
a můj mír v duši.
Je tu jen bolest,
které chci utéct,
ztratit se v buši.
Kdo mě to zachrání,
můj úsměv vymámí
a srdce zahřeje?
Času mi ubývá,
tma už mě přikrývá.
Kdo je má naděje?
Díky za názor! Já vím, že to mám spoustu chyb, ale to se u mě snad očekává, ne? :-) Kdybych chyby nedělala, jsem už spisovatelka na volné noze. :-) Zatímco já si píšu jen tak pro radost a někdy se to povede a někdy prostě ne. :-)
Volný verš jsem nezkoušela, ale třeba se někdy rozhoupu. :-)
Dost křečovité, pravda. Pravidelnost rýmu nikdy nepůsobí dobře a nikdy dobře nedělá...ani dílu, ani autorovi, ani jeho kritikám :o) Máš tam navíc spoustu ohraných frází...(když budeš chtít upřesnit, pošli mi avi).
Zkoušela jsi někdy volný verš?
Tedy ještě k pravidelnosti rýmu - jsou i tací, kteří to s ním umí. To jsou pro mne takřka mistři :o)
Je to smutný, ale takovej je už život... Nic nemůže být jako poprvý... Ale s jizvami přichází i zkušenost a díky ní se můžeš třeba nějaké další bolesti vyhnout, nebo ti aspoň usnadní nějaké rozhodování. Na všem je totiž třeba hledat výhody. :-) Svět se pak nezdá tak černej...
Nevím jestli nebude bít jako předtím, ale každopádně už to bude jiný. Hodně jiný. A to je smutný. Všechno nemůže být jako poprvý.
Ta jizva ti připomíná co se stalo, aby ses z toho mohl třeba poučit... A taky symbolizuje, že tvoje srdce nebude už nikdy bít tak, jako předtím...
Vždycky o ní budeš vědět... Ale už to tak nebolí, jak ta rána. Aspoň něco...
To asi ano. :-) Ale i o tý jizvě budeš vědět. Záleží na povaze jak ji kdo vnímá
Asi máš pravdu, jizva zůstane... Ale lepší jizva, než celá rána, ne? :-) Dívejme se na to optimisticky. :-)
Já myslím, že na tom mým zapomínání není co na obdiv... Když zapomenu na fakt důležitý věci, nejradši bych se neviděla!
Já myslím, že i na špatný pocity se dá zapomenout. Časem...
Jasně. To máš asi pravdu. Ale nejde to úplně. Po velký ráně zůstane vždycky jizva. Na pohled bude třeba špatne vidět, ale bude. Až do smrti...
Tak to máš můj obdiv. Já nedokážu zapomenout ani na ty špatný pocity. Bohužel.
U mě to s tím pamatováním není tak přirozený, jsem strašně zapomětlivá. :-) Tak se divím, že si ty pocity pamatuju. Asi to se mnou ještě není tak špatný. :-)
Zapomenout na úkoly je ale přece jenom něco jinýho než na pocity :-) Ty pocity jsou součástí nás. Nedá se jen tak zapomenout. Nemyslíš?
Tak přkvapenej bývám taky! Hlavně když mi nejde nic napsat a ak jen čumím jak sem to dal do kupy :-) Ale ty pocity k tomu taky patří. Vždyť to vlastně píšu z nějakejch pocitů. Tak je docela vpořádku, že si na ně pořád pamatuju :-)
Jojo, souhlasím. Ale je zvláštní, že někdy, když si ty svoje básničky čtu, tak už ani nevnímám obsah, ale vybaví se mi, jak a kdy jsem je psala a v jakém rozpoložení. A někdy si vzpomenu jen na kousek pocitu, co mi to připomíná... Takže si je po sobě už moc nečtu a pak jsem někdy překvapená, co jsem to vlastně napsala. :-)
No. Já vlastně taky ne. Ale ty místa těch nejzajímavějších "riffů" si prostě zapamatuju. Ale že bych se procházel a vzpomínal "tak tady jsem vymyslel ..." tak to taky ne :-))
Beezer: :-) Já si normálně moc nepamatuju, co mě kdy napadlo, ale tohle si pamatuju úplně přesně. Nevím, čím to je. Asi tím místem. :-)
Ještě jednou děkuju a slibuju, že se polepším. :-)
To víš, takhle to dopadne, když si pohraju s formou. :-) Aspoň pro příště vím, kterým směrem se ubírat nemám. :-) Každopádně děkuji za ocenění myšlenky a první strofy - já ji mám taky nejradši. Napadla mě totiž na záchodě. :-)
:-))) V pohodě. Mě ty nejlepší pasáže zase napadaj ve sprše nebo při koupání :-)
Jinak styl týhle básně se mi moc líbí. Má to spád, dynamiku. Ale to drhnutí prostě zpomalí ten tok. A to je škoda.
To možná, ale občas to drhne až dost. A to potom trošku určí směr čtení. Prostě to není tak jednoduchý vstřebat. To je na technice to důležitý. Ale myšlenka je výborná. Nejvíc mě nabudila asi první strofa. Dost poetická a pěkná.
Myslím, že ta "křeč a drhnutí" tomu nevadí. Být to moc uhlazené ztratí to ten výkřik.
Z toho si nic nedělej! :-) Trošku jsem si pohrála s formou a nějak to nevyšlo... I to se stává. :-)
Díky za pozitivní i negativní kritiku. :-) Aspoň vím, že mi příště básnička nesmí "drhnout". :-) Nee, vážně díky za váš názor!