Je mi leň

Na posteli ležím, nemohu spát.

Koukám se do stropu. U srdce mě svírá.

Postel má, má mě hřát, ale nehřeje.

Cítím ji, už si pro mne jde.

Stojí u dveří.

Vysoká je, šíroká je i objemná.

V bledých prstech kosu svírá.

Začalo pršet (pro efekt)

Vešla

Zanechává na mém perském koberci blátivé stopy.

Už je u postele.

Naklonila se ke mně, ale nevidím jí do tváře.

Má kápi. Ale v kápi je tma. Kapky jí odpadávají z kosy.

Kapky studené, jako tekutý dusík.

Já ji poznávám.

Není to Smrt........

Dotkla se mé ruky.

Je to Lenora.

Už to cítím, je mi leň.

Je mi leň dýchat.

Je mi leň jíst.

Je mi leň sípat.

Je mi leň hladovět.

Je mi leň pít.

Je mi leň mluvit.

Je mi leň žíznit.

Je mi leň žít....