Milující

Nikdo neuloupí dary,

které byly dány z koše krásných chvil  

A potrvají mnohem déle,

stále živé, pořád skvělé -

jako portrét od mladého mistra -

jehož ruka stárne, a dílo časem získá

Opravuji proto vlastní tón,

prý žijeme jen pro chvíli a pro fantóm -

vylekáni časem, jeho urputnými běhy -

a city zachováme jen pro vzpomínky na předloňské sněhy

Živím přece jenom vyšší touhy v nitru -

a pro pár chvil se zastavit

a nedospět zas od večera k jitru

pokládám prostě za únavný cit

Bez oddechu toužit –

lásku věčně snít –

toť nový úděl, nový klid:

Milovat v běhu každou míli