Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNalezené
05. 01. 2004
4
0
2792
Autor
Rufus
Nalezl jsem ztracené věci. Ztratit se může pes, klíče, cit, láska, pochopení, ale o to více a radostněji nalezené znovu milujeme...
Nalezl jsem ztracené a přesto doufané,
jsou v tom pocity, slova a radost,
žel jen, že dřív jsem neměl tu sílu,
to mrazí mne na kost...
A škoda prošlých časů beznadějného hledání,
ty co už nikdo nevrátí zpátky,
časů bezstarostného smíchu a nadějí,
kdy ještě věřilo se na pohádky...
Snažím se proto radovat z nalezení,
z nového smíchu a naděje,
ovšem jen málo času už zbylo,
a je tolik krásné, když se směje...
johanne: klišé nevím, ale vím proč jsem to tak cítil, prostá pravda, bohužel, zastihlo mne to nepřipraveného...
první sloka mi přijde promyšlenější, nestandardně rozházené počty slabik, 13-10-10-6, mi zvlášť nevadí, naopak zkrácení jejich počtu na konci dává příjemný pocit nutkavého vyznání, něčeho co vyvěrá
že další dvě už zas balancují na laně klišé by mi nevadilo, nezdá se mi ale slovní podobnost obou, viz. "naděje", "čas" a hlavně 3 obměny "smíchu"
závěr se mi ale líbí, je takový pravdivý
Teda ty seš ale rozborista :) .. (to je myšleno obdivně)... Díky... a to netušíš, čeho se to týká.
ak nájdené je hľadané, potom hľadanie nebol stratený čas a netreba ho ľutovať :)