Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ranní báseň ke kávě

06. 01. 2004

4034

Autor

Megie

Tato báseň byla napsaná ze smutku po hádce, ale kdo se nehádá? A kdo se nehádá kvůli naprostejm nepodstatnejm blbostem?

Dvě bílé postele

plné peří

a našich těl

mezi nimi propast

bezedná...

(Tak si to chtěl?!)

přes ní most

z našich spojených rukou

dej mi sebe...

Já Ti dám možná víc

všechno nebo nic

ber nebo nech

ticho nebo vzdech

z hloubky duše

temná zákoutí má každá...

Tak nech uležet

maximální trvanlivost

uvedena na spodním obale

vzpomínek na lásku...

Všechno se časem zkazí

smrtí

ale až uplyne spousta vody

snad nezapomeneme?

3 názory

Baziliška

02. 04. 2007

Dát tip

jo, smutný... btw, máš dobrý prology:))

Jerry_Shit

28. 03. 2007

Dát tip

Takže máte u mě *TIP*, tak si ho nějak rozdělte. (Můžete se o něj třeba pohádat :oD)

Jerry_Shit

28. 03. 2007

Dát tip

SecretDandelion: Vidím, že na ní máš dobrej vliv - chválím Tě! Megie: Takhle pěknou báseň napsat po hádce fakt nedokážu - i Tobě má chvála! Nejvíc se mi líbí 3. sloka, ale kvalitní je celá.