Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Markytin sen

22. 01. 2004
16
0
4775
Autor
Rowenna

...a bylo ráno, když slunce

skoro radostně vyskočilo

na kopec za naší chalupou

pes čumák dychtivě zvedá

koza už beká hladově, Markytě

v lněné košili, ňadra ohalená

začíná další

strastiplný den

 

o čem jsi snila, co se ti zdálo

pošetilá Markytko?

 

Zdál se mi, běda

zdál se mi sen

v němž postranice

rodinné široké postele

změnily se v rakev.

 

Omyj se v korytě pod strání

kde horský potok

zpoždění dohání

zprudka, tak zprudka

 

a přiznej se, Markytko,

co potom uděláš?

 

Rozpletu kolena do kříže

spletená v obranném gestu

bože, chraň bláznivou Markytu.

 

Zády si stoupnu k závoře

čelem k tomu, co vzešlo

z mých snů

a teď se to drze pase

na záhonech macešek.

 

 

Nejbujněji vyhazuje hřívou

ten můj sen o hřebci

už sežral všechny žluté květy.

Zlato, síra, slunce v záhybech

mé zástěry, neustrň, ještě chvíli

vyhazuj kopýtky

 

Markyto, Markytko, mysli na děti

mysli na muže. Vždyť já vím 

vždyť já vím

 

ale když ten hřebec

tak krásně voní

tak hlasitě volá

až došky na střeše

svíjejí se

jak divoké

břečťany

 

že budu zase mladá,

pěťák, kus plátna, nehet ustřižený

vlásek co se mi kroutí

nad čelem, víc že  nezaplatím

 

co že jsou tobě haranti, říká, slyšíš je

jak fňukají, ten nejmenší se pomočil

a další si nudli rozmazal po celém obličeji

 

Muž, ten, který ještě v mlze,

v dálce na pěšince je vidět

jak po noční šichtě se vrací

ten mlčí, je zhrbený, unavený,

trochu klopýtá

Markytin přečerný havíř

 

 

A Markyta zkusí zaprosit

hřebec však ztrácí pentle

které mu do hřívy zaplétala

za noci

 

ne, toho ne, toho blázna ti

neomladíme, možná že by, možná by

 

červená mašle ve vlasech, záblesky, jaké to bylo

když tělo nebolelo, bok se zaoblí, v té chvilce

zrady cítíš, jak se vrásky ukázněně narovnávají

prsa se nalévají, a za zády dítě zašeptá

 

pusť  mě k sobě, maminko

ať nejsi tolik sama

 

došky zase splihle ulehnou

záhon macešek svítí

hlavně fialovou barvou

jako nebe před bouřkou

 

cítíš Markytko, jak moc

chtělo by se dýchat?

 

a hřebec už na stráni

nad potokem dupe kopyty

do trávy

 

a Markyta brouká

na muže jako matka,

pojď, pojď, starý, 

pojď, můj milý

 

je třeba připravit

snídani pro děti.

 

Od východu přichází

letní  bouřka.


REDH0T
31. 01. 2005
Dát tip
Jéžiš, já tu nebyl teda pěkně dlouho... Tahle mi atmosférou připomíná kochajícího se Hrušínského, v jeho stovečce, ve filmu Vesničko má středisková... a jako spodek, orchestrální Čechy krásné, čechy mé...


Newton
30. 01. 2004
Dát tip
krásný T *

Khema
27. 01. 2004
Dát tip
***

Medjídek
24. 01. 2004
Dát tip
skvělý T:-)

Rowenna
23. 01. 2004
Dát tip
o, děkuji, absentovala jsi. :-)

poetor
22. 01. 2004
Dát tip
:-)) Není to bez metafor - nevšimla jsi si, že celá tá nádherná báseň je metaforou, když ráno slunce radostně vyskočilo a že se ten sen klene jako duha nad námi než příjde letní bouře ? TIP !

Hanca
20. 01. 2004
Dát tip
Zní mi to jako balada, ale s dobrým koncem. Pěkné * Tip

pojď se schovat, hlavně ať ji nepotkám! to by pak blesky lítaly

Carrie
12. 01. 2004
Dát tip
proč mám pocit, že už jsem to kdysi četla? ale je to pěkný :o))))

Print
10. 01. 2004
Dát tip
*!

Seregil
08. 01. 2004
Dát tip
Hm... velmi obsáhlé a velmi kvalitní... jako vždy...*

Rowenna
08. 01. 2004
Dát tip
no jo, epika, to je moje. Díky. :-)

Perchta
08. 01. 2004
Dát tip
a spali a psali a spali... :-)) *

studanka
08. 01. 2004
Dát tip
dost dobrý...

Elyn
08. 01. 2004
Dát tip
:) Ty mě vždycky koncem dostaneš... i kdy ho čekám, přesto.. *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru