Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

střepy

13. 01. 2004
2
0
4104
Autor
johanne

dívka s rozpuštěnými havraními vlasy běhala po lese, smála se, tančila. zpívala do větru. lehké zašustění jejích šatů, zvonivý hlas a opar její vůně, a byla pryč. tančila kolem stromů jako lesní víla, která se nedá zastavit, jako mlha, která se ztratí.


seběhla mezi skaliska. chtěla zpívat, volat, dál jen tančit, ale hlas se vytratil a nohy zdřevěněly. nelétala už vysoko nad krajinou, byla ze svobody vyrvána a připoutána k zemi. oči nejasné, ruce šmátrající po temně modrém kameni, jež ležel před ní.


zvedla jej a on zajiskřil. všechny ty jiskry propalovaly díry do jejího srdce a plnily jej něčím novým a nepoznaným. uvnitř kamene světélkovaly matné plamínky. fascinovalo ji to. zvedla jej, pevně jej držíc v dlaních, vysoko nad hlavu. vracela se, odkud spadla.


z hor přiletělo hejno ptáků.


cítila, jak jí ze srdce tryská opojení. stála v oblacích a chodidla se jí zabořovala do kašovité konzistence večerní mlhy. utíkala mezi mraky, vítr jí rozcuchával vlasy a sukně jí vlály v jeho rytmu.


nad hlavou jí zakroužili krkavci. kámen svítil jasně modrou barvou. krkavci se snášeli nad její hlavu.


nebála se, nebyl čas. utíkala a před sebou měla najednou obrovská mračna a ostré hřebeny skal. utíkala a kameny na cestě jí rozřezávaly chodidla. oblohu pročísl blesk, stejně modrý jako měsíční kámen, jež svírala v rukou. vzduch elektrizoval.


prchala. sukně se jí zachytila o kořen vyrvaného stromu a zamezila jejímu útěku. ticho před bouří prořízl zvuk trhající se látky. kámen jí vypadl ze zavřených dlaní a letěl do hlubin propasti. oči měla zaslepené bolestí a zděšením. co se stalo? co se vlastně stalo.


padající kámen zasáhl blesk a rozmetal jej na tisíce malinkých střípků, které se rozletěly do dálek.
čarodějka ležela na útesu a po ruce jí stékal tenký pramínek modré krve. byla stále noc. krkavci odletěli, ale jejich nepřítomnost nezabránila měsíci v panování. zakryli svými křídly slunce, které je pomalu obrovským žárem stravovalo. rozehnat jejich popel nedokázalo a zůstalo uvězněno v krematoriu, které samo vytvořilo.


čarodějka se plazila mezi krátery po vyprahlé a popraskané půdě. kde jsou lesy? kde jsou... v písku se zaleskl modrý střep, velký asi jako vzdálená hvězda na obloze. s posvátnou úctou jej vzala do dlaní. po tvářích jí kanuly slzy a pláč strhával její tělo do agonie.


slunce už nevyšlo. malátně bloudila po měsíční poušti a promnula mezi prsty každé zrnko písku, aby našla modré kamínky. slunce už nikdy nevyšlo.


Hanca
12. 05. 2004
Dát tip
Pocity pěkně vyjádřené.

Nechci rozesmutnit, ale jen malinko to okoukané je. Tyto obrazy už byly natočeny v tolika pohádkách. :-)

johanne
23. 03. 2004
Dát tip
fakt :o)? jen jsem zaznamenávala proud pocitů :)), celý je to v podstatě jedna velká metafora... nicméně chápu, že asi neprůhledná... tak nad tím přemýšlím, asi to fakt není povídka... přehodím kategóriu :)

johanne
15. 03. 2004
Dát tip
jo ták... btw. překládat nemusíš, nerozumím sice fyzice, ale to není celej svět :o :)))

aramis
15. 03. 2004
Dát tip
aha... ;o)) ale tak pre istotu... :o))

johanne
15. 03. 2004
Dát tip
nepodceňuj mě :))))

aramis
14. 03. 2004
Dát tip
cup of coffee ;o) salka kavy ;o))

johanne
12. 03. 2004
Dát tip
aramis: smím-li se ptát, co je to kapofkofi? :)) nebij mě za mou neznalost ;), oki? gadeiros: díky moc :))

Gadeiros
11. 03. 2004
Dát tip
Tohle je přesně ten tip děl, který se mi líbí.Spousta krásných, byť depresivních obrazů a trocha tajemství. Krásné. TIP

aramis
01. 03. 2004
Dát tip
toto presne nie je moj kapofkofi, ale ma to skvelu atmosferu...! :)

johanne
16. 01. 2004
Dát tip
snad si nemyslíš, že se ti mám omlouvat za to, že se ti nelíbí, co jsem napsala...? není pravda, že je to o ničem. ty to prostě nevidíš.

johanne
15. 01. 2004
Dát tip
omlouvám se za ty malý písmena, ale nebylo to myšleno jako výstřelek a snaha upozornit na sebe... jen to tak prostě píšu. Cornel_Nemtanu: dík *:) STvN: to mě uráží. není to povídka napsaná pro efekt, ale docela dost pro mě znamená, protože ten, díky kterýmu ta ispirace přišla, pro mě taky byl docela důležitej. myslíš si, že píšu špatně. ok, mysli si to. je to tvoje věc. snaž se objektivně mi říct, co krom použití slova čarodějka je hadr - místo ponižování.

StvN
15. 01. 2004
Dát tip
A to je omluva? Všimla sis snad, že by někdo pátral po Kafkově inspiraci? (Například.) Objektivně - povídka má určitá pravidla, která musí autor dodržet. Objektivně každá věta začíná velkým písmenem. Víc se k tomu napsat nedá, jelikož a protože v podstatě není co kritizovat, když je celé dílo o ničem. Objektivně - neurážím, nenapadám, říkám, co vidím.

StvN
14. 01. 2004
Dát tip
To by bylo, aby v tom nebyla nějaká čarodějka. Copak už nikdo nedokáže psát o lidech? Copak už nikdo nepíše srozumitelně? Co to je za povídku? To ti jen psímenka vypadala na podlahu a tys je vytřela, hadr vysypala na stůl, stůl přikryla ubrusem a když jsi se podívala na lustr, ve skle žárovek se odráželo toto. A co ta malá písmena? Extravagance za každou cenu. Když nevynikám kvalitami, musím vynikat vzhledem. Kdo dělá nejvíce hluku, je nejvíce slyšet. Ha. Přeju hodně trpělivosti s kritikami.

fungus2
13. 01. 2004
Dát tip
Hezky napsané. TIP

johanne
13. 01. 2004
Dát tip
O:) dík

Jo, tak tohle se mi moc líbí. Je v tom cítit taková ta správná tvůrčí fantazie. Téma celkem neokoukané a to se také cení. Jen jedna výtka, měla by si používat velká písmena, protože jak jsou všechna malá, člověk se může lehce ztratit v textu - věty pak kloužou v příliš rychlém tempu a čtenář se nesoustředí tolik na jejich význam. Ale jak jsem řekl, jinak se mi to líbí :o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru