Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSamozvaný soudce
15. 01. 2004
0
0
1540
Autor
Dr_Mephisto
Jen upozorňuji ty, kteří si potrpí na sledování rytmu, že se po slokách v tomto sonetu mění...
Samozvaný soudce
Do očí se vločka sněhu
obtiskne jak slza slaná,
když na druhém cesty břehu
čekám, až se ozve rána.
Noc ze svého obličeje
kůži ztrácí mým pohledem
a štěstěna děvkou jen je,
mladou, naivní, co dá všem.
Okolní ulice voní
modrým neonovým světlem
a v uších mi srdce zvoní.
Obzor tou smrdutou tlamou,
končící horoucím peklem,
může být, když zbraně zklamou.
Začnu tím, co neodpouštím.... voní/zvoní... 3. osoba... fuj "ta lenost, až to zvoní, mi ne a ne (a) voní"...
Mám dojem, že vcelku zajímavá idea utrpěla snahou dát básni formu. A téma mi nějak vyšumělo cestou k syntesi.
Někdy méně bývá více.
Dr_Mephisto
16. 01. 2004
zajímavé..... svým způsobem se mi to i líbí, některé části mi přijdou moc dobré.. ale s tipem nevím, myslím, že máš i lepší, tak příště, oukej?