Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bigoň

03. 08. 2000
5
0
2811
Autor
Bodlak

Nevysvětlitelné na českých drahách...

Bigoň Dveře se za průvodčím se zaklapnutím zavřely a kupé žilo zase svým životem. Dvě kypré vesničanky pomlouvaly krávy ze sousedního družstva, a nutno dodat, že nejen krávy. Sympatický vysokoškolák pročítal skripta v domnění, že se ještě stihne naučit to, co za semestr ještě ani neviděl. A to ho zítra čeká opravný termín. Jak moc mi to připomínalo má studentská léta. Takhle to trvalo asi čtvrt hodiny. Pak začala krajina za oknem ubíhat pomaleji a za chvíli vlak zastavil. „Lázně Kynžvart, Lázně Kynžvart!“, ozvalo se z nádražního tlampače. Snad nikdo nepřistoupí, napadlo každého z nás. Už tak je tady málo místa. „Dobrý den!“, pozdravil muž s objemnou taškou. „Je tady volno?“ „Samozřejmě,“ přikývla znechuceně první žena. V zápětí nato se z tašky začalo ozývat škrábání a chroptivé zvuky. „Vezete pašíka?“, zeptala se druhá žena. „Ále, kdepak, koupil jsem bigoně,“ odpověděl příchozí. Družstevnice přikývly jakoby nic. Po chvíli to ale už jedna nevydržela a začala s výslechem: „Jak vlastně vypadá takový bigoň?“ „Ale , Mařka, nedělej, že to nevíš. Co já se jich za mlada napásla!“ „No, podívejte,“ řekl muž,“je to bigoň, tak vypadá jako bigoň, ne?“ Asi minutu bylo ticho. Pak se zase mluvilo o kravách a nejen o nich, a o tom, že co to mladá Vonásková vzala na Obecním úřadě do rukou, chlapi se bojí chodit i do hospody. A že starého Kulhánka neodvezli s infarktem, ale s totální opicí,… Hezký student se mezitím snažil soustředit na ta svá skripta a chvílemi nad tím koulel očima,zelenal a zase ztrácel barvu a zpocené dlaně si otíral o džínové kraťasy, tak bezvadně roztřepené na stehnech, jak to miluji. „Co vlastně žere takový bigoň?“ , zase to nevydržela ta první. „Ale teta, je to bigoň, tak žere to, co bigoň, nemyslíte?“ Muže její zvědavost rozzlobila. Chvíli chodil podrážděně po chodbičce a pak odešel … no, víte kam. Obě ženy, mimochodem na kost uražené, napadla v jednom okamžiku stejná myšlenka. Vstaly a otevřely tašku. V ohromení zůstaly stát s vytřeštěnýma očima. Ústa dokořán. Tak to jsem už ani já nevydržela a nahlédla do tašky. Ze svého úžasu jsem se vzpamatovávala až do Plzně. V té tašce byl totiž …… ohromný bigoň.
Bodlak
02. 04. 2005
Dát tip
Ten rok jsem se narodila. Nikdy jsem nic pdobného nečetla, a patrně asi nikdo z mých známých, páč by mne na to už dávno upozornili. Čítávám tu povídku poměrně často na veřejných čteních. Vznikla už docela dávno. Ale to se asi prostě stává, risiaku, že lidi premýšlejí podobně, mohou mít i stejné nápady. V hudbě, literatuře,... Svědomí mám čisté. Nejsem plagiátor. Nicméně ti děkuji za upozornění. Docel abych stála o to, abych se dopídila po tom druhém podobném textu. Ráda bych si ho přečetla. Takže jestli budeš mít ještě chvilku... předem děkuji.

Rowenna
21. 05. 2003
Dát tip
***** :-)))

LaMouette
11. 03. 2003
Dát tip
.. no jasněěěěěě bigooň:-)))*

Miroslawek
18. 08. 2000
Dát tip
To je velmi starý vtip, ovšem takto vyprávěn získal nové kouzlo. Hezký, škoda, že námět není originální. To bych dal TIP.

papouch
07. 08. 2000
Dát tip
.....kruci...... Bodlinko... já toho bigoně taky četl už dřív. ale nebyl jsem si jistej .. :-))) takže JE to Tvoje, aji ten pravopis :-)))))) to jsem rrrrrád :-) :-)))

Mahoney
05. 08. 2000
Dát tip
bigoň sem, bigoň tam, všude kam se podívám... (*)

Merle
04. 08. 2000
Dát tip
prsk nejsem si tak úplně jistej, jestli jsem to pochopil, ale i tak jsem si monitor pěkně...

JDqH
04. 08. 2000
Dát tip
Jé, tak to je přesně můje krevní skupina!!!! Viz Tajné pozorování a Výlet, co mám na Písmákovi... Takových povídek můžu... *!! Teď trochu kritiky: ten závěr by patřil býti více dramatický, vymyslet nějakou onačejší záminku, rpoč mu ty báby vlezly do tašky. Taky možná trochu přeformulovat ty jeho odpovědi, jež se vztahovaly k bigoňovi... působí to trošku násilně... Jináč ale dobrý...

Bodlak
04. 08. 2000
Dát tip
Tuhle povídku jsem napsala, když mi bylo patnáct. Jen jsem chtěla vidět ty reakce... vím, že není dobrá, ale bigoň mě poznamenal na celý život...))))))) Používám jej jako nadávku, pohlazení, úšklebek, lichotku....vždyť nikdo neví, jak vlastně vypadal. Byl zrůdný....nádherný? Každý si ho musí vypodobnit sám... Podle své duše, podle nálady, podle svého charakteru, zkrátka podle sebe...a jestli ti připadá ošklivý...zamysli se nad sebou..))))))))))) Já ho vidím jako ........... No prostě bigoně..)))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru