stromo - řadí, stromo - háje, stromo - lesy

Lipovou alejí potmě se rozběhnu,

vítr mě povede mezi stromy,

na cestu on mi nejlepší průvodce přidělí,

- nemůžu zabloudit tam mezi nimi,

vždyť každá z lip své srdce mi dá.

Dubovým hájem časně z jara

chci tiše sama procházet,

hlasem větru s nimi si povídat,

všechno jim říci beze slov -

oni mi vždycky rozumí.

V jasném stínu roztančených bříz

lehnu si v létě do mechu,

nebudu na nic myslet, starosti hodím za hlavu,

možná tam usnu a budu snít -

snít o lásce, která mě nezraní...