Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo jsem…
03. 03. 2004
0
0
1605
Autor
Sasinka
… nevím to ani já…
Ať mě mají za nečistou
Zlou,
Bezcitnou…
Ať mi to však
Řeknou do očí…
Sami…
Necítí,jak moc…
Jak moc mě jejich křivdy raní
Ale na ně…
Na ně mám síly dost!
Snad přežiju ten pocit,
Už jen duši pro radost.
Jako když střepy
Z rozbitého zrcadla
Do mě bodají
Jako když Ďábel mě
Svými plameny spaluje
Ty střepy jen lidské řeči jsou
A plamen jen krutý pohled z jejich očí.
A to přece nejsou důvody,
proč nechat se usoužit,
bolestí trápit,
po jiném zatoužit,
k němu se vrátit.
Jediný,ten tvor…
Pozemský,
Ke kterému vždy se vrátím,
Je máma…
Ta je moje,
Jediná…
A nejlepší na světě!!!
taky jedna z těch starších... depresivní období... skutečnost....
pro maminu nic moc... dost sem jí ubližovala...