Rousná sova

Myslela si jedna sova,

že uletí beze slova,

změní sobě identitu,

vleze v skalách do úkrytu.

"Nebaví mě býti sova,

začnu býti jiná, nová.

Už to mám, já káně budu,

zapomenu na ostudu,

že musím jít ráno spát,

v noci lovit, neb mám hlad.

Káně rousná loví ve dne,

taková myš ve dne sedne!

Změním svůj životní styl,

by můj život delší byl."

Jak řekla tak udělala,

jen jí problém dělá skála.

Kde jsou myši, havěť malá?

Tohle tedy nečekala.

Vše si krásně připravila

pak se na lov vypravila -

a jak číhá na myši,

slyší, že nic neslyší,

všude ticho po pěšině

("Líp bylo v mé domovině")!

Sova už rousná nechce být,

vrátí se a bude klid..

Na skálu se vykašlala

a do lesa zpátky hnala.

Pod křídlo si hlavu dala

a než vyšlo slunce, spala.