Zpověď Slunci

Slyš hvězdo, jenž čníš na nebi věčné nesmrtelnosti.

Vyslyš mne, ubohého pozemského nic, sklánějícího se před

                                                                                               Tvou velikostí.

Jak nepatrná kapka, která ukápne a vyschne,

je život, který nám smrtelníkům jeví se snad dlouhým.

Co je to vše proti nesmrtelnosti dějin a budoucnosti skrývající 

                                                                                     tajemno nepoznaného?

Kolik nevyřčeného se skrývá v zítřku…. a kolik zbytečně popsaného bylo včera!

Malá loužička je lidstvo proti moři celého bytí.

         Ty, hvězdo, jenž stála jsi u zrodu celého zápolení, budeš stát i u zrodu nutného konce, který jsi poznala v mnoha podobách.

          Skládám Ti dík za nicotnou chvilku bytí

                a nebojím se konce, jenž je nutností všeho.