Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na zápraží před svítáním

19. 03. 2004
13
0
7102
Autor
Arien

 

 

„Mama! Mama!“ nejprostší výkřik dítěte probuzené ošklivým snem.

„Už jdu, už jdu,“ drmolím a tichounce vstávám. Tiše, abych neprobudila ostatní, je totiž noc a všichni musí spát, musí mít dost síly, aby mohli zítra pracovat.

„Mama! Mama!!!!“ dožaduje se své pozornosti škvrně stále víc a víc.

Mám strach probudit muže, zuřil by. Mám prý být ráda, že se zas narodil další harant, že nemusím dělat na poli, že můžu být celé dny doma a jen vařit a starat se o ty malé, které ještě nemají dost síly.

 

A je to pravda, alespoň jsem s nimi trošku více než jindy. Hlavně se dvěma osmiletými dcerami, dvojčaty, které se místo mne starají o domácnost, když jsem na poli se staršími.

Jakmile ale bude maličký tak velký, že už nebude potřebovat mé mléko, půjdu zase pracovat, den co den pořád stejně.

Je to tak správné, každý musí pracovat, aby měl nárok jíst a bydlet a žít.

Musíme obdělávat naše pole, protože u nás to tak prostě chodí: hodně dětí, ať nás má kdo živit a taky ať některá přežijí. Čím jich bude více, tím více jich bude žít. Nestává se to moc zřídka, že některé umře, je to prostě tak.

 

Jdu si sednout s děckem ven, ať má trochu vzduchu, vevnitř je strašně dusno.

Koukám se na něj.

Jaký budeš mít osud, maličký?

Dokud ti bude jen pár měsíců, budu se o tebe starat já. Krmit tě, hrát si s tebou, učit tě mluvit, chodit a tak dále…

Potom já půjdu pracovat a ty budeš v péči svých dvou sestřiček. Umí to už dobře, vychovaly už několik mých dětí.

Až ti bude tak osm, začneš pracovat na poli. Nejdříve jednoduché práce, tohle přinést, sít a tak.

Za pár let už budeš dost silný, abys s otcem vedl pluh.

Za dalších pár let se oženíš a přivedeš do rodiny další ženskou ruku.

Potom umřu a tobě to ani nepřijde, protože už budeš zvyklý, že všichni kolem tebe umírají.

 

Sedím tady venku a čekám, než nad černým kontinentem vyjde slunce.

Není černé, je žluté, tak jako i v Evropě a Americe, tam, kde žijí bílí bohatci; ti, kteří k nám občas přijdou s těmi svými fotoaparáty a mluví takovou kuňkavou řečí s naším starostou. Nemáme žádné šamany ani vůdce kmene, jenom starostu, který chodil do školy a umí číst a psát.

Děti za těmi bohatci někdy chodí a žebrají. Někdy nám starosta řekne, ať nechodí a ony nechodí. Potom vždycky dostaneme něco přímo od starosty a dost často to je nějaké dobré jídlo.

Občas i děcka vyžebrají hodně, ti bohatci se tváří vždycky šťastně a soucitně, falešně soucitně.

Jsme jenom hloupí primitivové, hloupí chudí primitivové.

 

Konejším dítě v náruči.

Víš, že ti včera umřela sestřička?

Upracovala se na poli, byla hrozně slabounká.

Já vlastně věděla hned, že ona nepřežije. Byla vždycky taková malinká.

Mívala moc krásné copánky, ráda jimi pohazovala a zubila se na nás krásnými bílými zoubky. Měla hrozně hezký úsměv, tak nevinný a dětský. A veliká kukadla, ach ano, moc krásné oči měla.

Vím, že těm turistům ze severu se vždycky líbila, ona vyžebrala zdaleka nejvíce. Byla takové milé děvčátko. Milé, ale slabé.

Škoda ho.

Podvědomě tisknu děťátko blíže k hrudi a líbám ho na čelíčko.

 

Možná bych mohla promluvit s mužem.

Je jasné, že on musí dostávat nejvíce jídla, protože to on vlastně živí rodinu; udělá na poli zdaleka nejvíce práce a vždycky mluví se starostou, a někdy dokonce i dělá průvodce těm bílým, takže je důležitý.

Je nejdůležitější z celé naší rodiny, nejsilnější, nejchytřejší.

Musí proto jíst více než já nebo děti.

 

Ale když on to nemůže pochopit, on ani své děti nezná jménem…

A já je miluji, já je tak miluji, ubohé děti moje.


johanne
28. 02. 2005
Dát tip
Myslim, ze tohle nebylo prave dobre zvolene tema. Postrada to autenticitu, jde jen o vykonstruovany pocit, pripada mi to tak nejak tendencni. Bohuzel dost jednostranne, prilis jednoduche.

Alojs
13. 11. 2004
Dát tip
Souhlasím s Gambiem, je to pěkný, ale "něco" tomu chybí... I když je pravdou, že po Struně mě jen tak něco neukojí, a proto si dám pauzičku a budu pokračovat v čtení tvých děl někdy jindy :-)

wazzup
20. 09. 2004
Dát tip
je to příjemně napsané, dobře se to čte. čekala jsem spíš, že to bude rodina někde na venkově za dřívějších časů, kdy všichni makali na poli.. a asi by se mi to líbilo víc, než v Africe, ale budiž, i tak je to zdařilé. tip

gabio
03. 05. 2004
Dát tip
Je to smutný. Něco tomu chybí...je to takový nedomrlý... ale zároveň musím uznat, že to v sobě něco má. t

Barbar
21. 03. 2004
Dát tip
Horák jses moc prijemna vypravecka, sice nevim, jestli se zrovna pro tebe hodi tohle tema, ale budiz, asi ti neco rika * BARBAR Je to téma pro TEBE, umíš ho zpracovat a nějak to při čtení vidím. Je to jako dobrý film, cítím bezprostřední dojmy, jako bych tam byl a viděl to na vlastní oči i s výkladem zákulisních situací. Tip od BARBARA

Barbar
21. 03. 2004
Dát tip
Avi

Lee
21. 03. 2004
Dát tip
tak

zvedavec
21. 03. 2004
Dát tip
Je to naozaj vystihujúce ešte i súvislosti. A zaujímavé, že sa vžívaš a vieš vyjadriť, čo asi cíti tá vzdialená žena. Ktovie, či taká žena žije, ale Tvoja poviedka mi pripomína diela Verneho, ktorý opísal veci, ktoré sa napokon stali. Ty zase veci, ktoré sa pravdepodobne niekde dejú. Mne to nepripadá, že tá mama nie je nešťastná. Len to patrí k tomu životu. Keď ľudia jeden za druhým mrú, čo si počne kto? Je to tak a život je taký...otec jej detí tiež koná určitým spôsobom, normálnym , v tom prostredí normálnym spôsobom. Tip :-)

Aarfy
21. 03. 2004
Dát tip
taky jsem si nejdřív myslel, že jde o středověkou Evropu. Napsané je to povedeně - dobrý popis situace, věrohodné, působivé.......=tip:)

andromeda
21. 03. 2004
Dát tip
teda moc dojemné tip

guy
20. 03. 2004
Dát tip
Četl jsem už včera a nějak jsem nevěděl, co k tomu napsat ... myslím k tomu obsahu, protože k formě není co, když je bezchybná ... a vlastně to nevím ani dneska, co napsat ... mně se k takovýmhle věcem těžko něco dodává ... ***

Craerassy
20. 03. 2004
Dát tip
tip

horák
19. 03. 2004
Dát tip
jses moc prijemna vypravecka, sice nevim, jestli se zrovna pro tebe hodi tohle tema, ale budiz, asi ti neco rika *

FLO
19. 03. 2004
Dát tip
Je to hezký, ale příde mně, že tomu něco chybí. Jakoby ta matka byla taková apatická nad tím, že jí včera umřelo dítě. Možná to chtělo okořenit víc...víc zoufalství. Ale stejně...tip.

Arien
19. 03. 2004
Dát tip
FLO: O to právě šlo, že je tak vychovaná a už zvyklá a ani se neodváží něco breptnout ale moc moc díky za kritiky:)))

FLO
19. 03. 2004
Dát tip
No, přemýšlela sem tak nad tím. Ten záměr byl vyjádřený dobře. Ale myslím si, že ať je člověk jakkoli vychovanej nebo naučenej, takový věci se ho dycky dotknou, vždycky je to tragédie. Bez ohledu na kulturu.

fungus2
19. 03. 2004
Dát tip
Zdařilé. Líbilo. TIP

Delahaye
19. 03. 2004
Dát tip
je to silné....do poloviny jsem myslel, že se jedná o Evropu cca 17. -té století .... osudy lidí jsou podobné napříč časem i kontinenty ... T. + avi

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru