Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak voní tymián- Marcel Pagnol

25. 03. 2004
5
0
6048
Autor
Yossarian

Obligátně- kdo už četl, tomu se omlouvám, kdo ještě ne- d.o.p.o.r.u.č.u.j.i.!! Není to ovšem žádná novinka, ale stojí to za to na tohle upozornit.

Miloval jsem Záhadu hlavolamu a vůbec celou Vontskou trilogii Foglarovu.

Bavil jsem se při čtení Tajných deníků Adriana Molea.

Když jsem byl zamilován (nešťastně, jak také jinak), obdivoval jsem Exuperova Malého Prince.

Usínal jsem s Heminwayem dávajícím Sbohem armádě na polštáři.

Děsila mě strašlivá volba Sophiina.

Kraftův Nobody stal se mým vzorem.

Spousty zajímavých a krásných knih jsem přečetl.

Za vším tímto udělal jsem nyní velkou tečku- román Francouze Marcela Pagnola „Jak voní tymián" stal se bezpečně tou nejkrásnější knihou, co kdy jsem četl.

 

Přiznám se, že nejsem čtenářem románů červené knihovny, a jen tak něco mě hned nerozpláče, ale při čtení příběhů malého chlapce- Marcela Pagnola, prožívaných v Marseille a v jeho blízkém okolí, mnohokrát měl jsem slzičky na krajíčku.

Ještě jsem se při svých toulkách mezi stránkami knih nesetkal s nikým, kdo by dokázal takto kouzelně a přitom sentimentálně a naivně dětsky vykreslit a přiblížit čtenáři své vzpomínky, krásné časy bezstarostného mládí, navíc okořeněné vyzrálým spisovatelským stylem (autorovi bylo při psaní románu přes šedesát).

Jistě také citlivý překlad (Eva Musilová) přispěl se svou troškou..

 

Autorovy vzpomínky na krásnou a mladou maminku (vždyť každá maminka je přeci krásná a mladá), rozumného otce - učitele Josefa, mladšího brášku a sestřičku, strýce Julese a tetu Rózu, kamaráda Liliho a další postavičky s Marcelem spjaté, letní sídlo „Nové stavení" kousek za městem a nádherná příroda kolem, lovecká dobrodružství, později také příhody a rošťárny z gymnázia, první lásky, toto vše komentované kouzelnou naivitou malého chlapce, který chodí po světě a uvědomuje si jeho krásy - tak přesně tohle se dá nalézt roztroušené mezi vysokým tymiánem na kopcích u Marseille na začátku dvacátého století.

 

Těm, co jsou smutní, zaručeně vykoukne při čtení "Jak voní tymián" sluníčko, a těm co nic nechybí, pak doporučuji usadit se do pohodlného křesla a předčítat si nahlas střídavě navzájem.

Nebudete totiž litovat.

Dovoluji si tvrdit.


Matylda
24. 04. 2004
Dát tip
"Živou vodu" jsem viděla a moc se mi líbila a nevtíravě dojala. Dík za tip, určitě si přečtu. :-)

Žíně
01. 04. 2004
Dát tip
Od Pagnola jsem četl i viděl zfilmovaný román Živá voda. Šel ve dvou dílech i v televizi, hlavní roli hrbatého notáře výborně zahrál Gerald Depardieau. Dá se to nějak srovnat s knihou "Jak voní tymián"? To abych měl přibližnou představu.:-)

Bebitka
31. 03. 2004
Dát tip
:-))) náš rodinný výtisk je už bez hřbetu, ošahaný-omakaný-opocený, silou vůle držící... a patří do top ten mých nej-nej, ke kterým se vracím už 15-20 let... pěkná recenze, dík

drfaust
29. 03. 2004
Dát tip
Bože to už je let.... vzpomínka...

maia
28. 03. 2004
Dát tip
* Pekna recenzia.

Tibeťanka
28. 03. 2004
Dát tip
Taky jsem četla a navíc i viděla filmy podle knížky natočené (Tatínkova sláva a Maminčin zámek). Líbilo se mi to i to, ale knížka stroprocentně vede. Opravdu hezky se četla, moc se mi líbil ten naivní pohled na svět... Třeba scénka o narození dítěte tety Rózy je naprosto úchvatná. Líbilo se mi, jak milovoval svou Augustýnku a s jakou úctou pohlížel na Josefa. V některých místech jsem se neubránila slzám. Vřele doporučuji všem, kdo ještě nečetl. A ty se nemáš za co omlouvat, tahle recenze mě taky zaujala. Popsals to úplně přesně***

Andulka
26. 03. 2004
Dát tip
hm....diky...podivam se potom..:-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení

© Dobrý spolek

Nahoru