Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vlaštovka

30. 03. 2004
11
0
4601
Autor
horák

Jen jsem našel jednu svou povídku z doby, kdy mi bylo patnáct. (To aby si všichni nemysleli, že vždy jsem byl takový cynik.)

Vyšel jsem z knihovny. Spokojen s tím, co svírám v podpaží. Čerstvě vydaný Kingův román. Neuvěřitelné štěstí. Nechápu, že tam mohl jen tak ležet.

„Buch!“ Něco přede mě spadlo. Naložená Liazka odjíždí a já si uvědomuji, že tím něčím je vlaštovka.

Taková malá, bezmocná vlaštovka. A vyvedla mě z poklidu. Mě, sto osmdesát šest centimetrů vysokého a šedesát pět kilogramů vážícího jedince druhu, jenž ovládá planetu. Jedince, který se chystal za několik okamžiků opájet strachem nad knihou krále hororů.

Mé mozkové závity se roztáčejí naplno. Mám či nemám se vrhnout vlaštovce na pomoc? Samovolně mi na mysli vytane fráze: „Být či nebýt?“ („Kdo to řekl? a „Kdo to napsal?“)

Rozhlížím se kolem sebe a pomyslný paprsek zraku protíná starší žena s nákladem dvou tašek a s nechápavým výrazem v očích – mířících na mě.

Pro jistotu jsem udělal dva krůčky vpřed a jakoby někoho vyhlížeje pozoruji s přimhouřenými víčky náměstí.

Zrak opět sklouzl k vlaštovce. Leží na kostkách, hlavou namířená do středu vozovky, křídla roztažená a zobáčkem se snad usmívá.

Skočím-li do vozovky, riskuji, že dopadnu jako ona. Ale auto žádné nejede. No – a když bude živá, co s ní budu dělat? Zvěrolékař se mi vysměje a já jí sám nepomůžu.

Jako malý jsem měl doma raněnou pěnkavu, jenže ta žrala pšenici. Kde budu vlaštovce chytat čtyřicet much denně?

Nejhumánnější by bylo ji dorazit. Ale jak, jak ji mám zabít? Ukroutit hlavu? Ne, to bych asi nedokázal. Udělal jsem dvanáct kroků vlevo a silnici přešel.

Neohlížím se. Co když ji nějaké auto přejelo. Snažím se myslet na něco jiného, ale cítím, jak mi po tvářích stékají slzy. Mně, sto osmdesát šest centimetrů vysokému a šedesát pět kilo …


zigys
02. 12. 2004
Dát tip
Úplně ste mě dojal :o) nevim co se mi na tý povídce tak líbí, ale něco jo. Ale tipa si nechám na další...

Sirius
01. 09. 2004
Dát tip
docela netypický. re dorazit tvora: Když jsem byla malá, rozšlápla jsem šneka a snažila se ho zachránit tím, že jsem ho cpala do nové ulity. Chudák...

Bodlak
20. 07. 2004
Dát tip
Byl jsi pěkně hubenej:-))

sk8ergirl
29. 05. 2004
Dát tip
Když o tom teď tak přemýšlím, asi bych se zachovala přesně jako Ty...jde mi to sice proti mysli a i proti veškerýmu přesvědčení, ve kterém žiju, ale... Nevím, jestli líbí nebo nelíbí...něco na tom ale nepochybně bude...

Yossarian
27. 04. 2004
Dát tip
jo, paráda jako vždy

guy
06. 04. 2004
Dát tip
tys musel mít na základce určitě přezdívku čahoun :-)

Franklin
03. 04. 2004
Dát tip
Co bys udělal dneska?

Seregil
02. 04. 2004
Dát tip
Dobrá pocitovka...**

Sasinka
02. 04. 2004
Dát tip
souhlas s nechutnou vychrtlostí... a asi se ty myšlenky v určitým věku moc neměněj... jako bych si zpětně promítala co se mi honilo před nedávnem hlavou.... ale přece jenom... dnes bez T

Sama
01. 04. 2004
Dát tip
Ne cynik, jen člověk - už v patnácti...Za myšlenku **

Kandelabr
31. 03. 2004
Dát tip
hezká momentka. dlouhá tak akorát, to chválím. být či nebýt...to jediné mi tam asi vadilo. jinak pěkné.

Adam_G
31. 03. 2004
Dát tip
Souhlasím s Kandelabr. Tip pro osobitý konec.

Arien
31. 03. 2004
Dát tip
186cm/65kg je i na 15 dost málo - byls nechutně vychrtlý ale jinak je to pěkné a dojemné:) tip

ondrech
31. 03. 2004
Dát tip
Hmmm, tak tohle dílko si trochu odporuje v tom, že nejdřív ti stékaj slzy a pak si egoisticky píšeš to, co užs tam napsal.

Toxman
31. 03. 2004
Dát tip
Tip... a můžu dát do klubu milovníci zvířat ? :)

horák
31. 03. 2004
Dát tip
jasně, jsem milovník zvířat, rád se nechám zařadit :o)

fungus2
31. 03. 2004
Dát tip
Výborně napsané. TIP

Elyn
31. 03. 2004
Dát tip
jojo, já zachraňovala kosy, co nám domů přitáhly kočky... vždycky stejně umřeli... rány z milosti mi nejdou... nedokážu dorazit tvora, který ještě dýchá... a přitom ta bezmoc..

Dero
30. 03. 2004
Dát tip
Hej ... už tehdy (safra, já můžu říct "v mém věku") jsi uměl! :o) ***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru