Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Svítání

30. 08. 2000
1
0
4098
Autor
suva

Archivní z května 1989

Falce Tak tedy jdeme předsálím vesmíru cestou kamenitou a zrosenou volně a svobodně uvítat nový den... Zatím neobtěžkáni tíhou předzvěstí ni vzpomínek v tom čase mezi tmou a prvním rozbřesknutím. Přehoupnout se přes velbloudí hrby krajiny spatřit pomerančový srpek slunce vyloupávajícího se zpod slupky ospalých mraků. Je ticho. Nohy a víčka těžknou podkůvkami únavy. Vzduch řídne. Studené prsty větru prosévají myšlenky na jemný písek fantazie a hrubé valouny reality. Slaný pot studí a slunce vychází za kmotra bláznům šťastným, ač nevyspalým. Ostře zabarvené chladné ráno pod slunečníkem z borových větví teplá jak perlivý nápoj v nedopité sklence...
suva
12. 05. 2003
Dát tip
qapem se někdy preqapem... :c)

Překvapíš! ;)*

JiKo
13. 11. 2000
Dát tip
Omluva že jde o archiválii přijata. Pár prvních řádků 2 sloky bych tvrdě proklestil. Osobně mě dost pohladily první 4 a poslední 4 řádky. Hezká lyrická momentka (dnes bez ironie)

blazinek
31. 08. 2000
Dát tip
uh, zas se o mě mluví... ale hezky, tak to beru PS líbí, pohladilo :-)) (a moc přemýšlím o tipu... ale asi až příště, ju?)

Vio
31. 08. 2000
Dát tip
Takhle bych se chtěl probouzet... :-) A ne budík, koupelna, práce... :-(

suva
31. 08. 2000
Dát tip
Vio: nojo, jenže my tenkrát nešli spát právě vůbec a já se pak vysekala na kole cestou z hor. Pak jsem spala sice tři dny v kuse, ale dodneška asi nemám hlavu úplně v cajku. Jinak bych sem přece nepsala a seděla někde v suchu a nemáčela si oči při čtení cizích neštěstí - či štěstíček.

Merle
30. 08. 2000
Dát tip
ikdyž tyhle rád nemívám, tohle se mě tak nějak plyšově dotklo...

suva
30. 08. 2000
Dát tip
To ono se to taky mělo. Pápěří polétavé si vždycky svoje místo najde.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru