Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesnad poslední řádek
02. 05. 2004
1
0
2301
Autor
adrift
směsicí bouře a hromu
ke mně mluvíš při hádkách.
plamenem vybledlým
pálíš mé mosty a moji tvář.
střep ostřejší nože
jsi mi vykroutila z ruky.
tak dělej!
a co když, i přes to všechno,
nechci?
chtěl bych vyjádřit
hudbu svého smutku.
tak pomalou
a v její nádheře
ti říct
jak je mi to líto.
ale už není koho poslouchat.
a poslední řádek
z deníku je ten nejhorší.
tak krutý
jako krásný.
říká to co už dávno víme,
ale s radostí jsme zapomněli.
prohodila bych tam někde slovosled...
vubledlým plamenem....
nebo verš začínající "jsi mi vykroutila ..." proč tam není "vykroutila jsi mi...?" ;o) básnění není o přehazování slovosledu jako za starých časů (dle mě)....
jsou tam dobrá místa mezi spoustou toho, cos chtěl říct, vyjádřit, ale nějak to podle mě z tebe nešlo ven... :o(
P.S: doufám, že se na mě za ty poznámky nezlobíš! ;o)
nn vůbec se nezlobím. naopak jsi jedna z mála co řekne co si myslí a to se počítá. ;c)
Jak dnes říkali porotci v Superstar: upřímné, sugestivní a na nic si nehraje. A tím taky krásné, takže tip
Jen si nedokážu představit, jak by při recitaci zněl verš: střep ostřejší noře