Apokalypsa říkáme

Apokalypsa- říkáme.

Je to naše nejoblíbenější slovo.

Přemýšlíme o světě,

V němž jsme vyrostli.

V mé hlavě probleskují myšlenky,

Ale já je nechci sdílet

S tebou,

Protože by jsi určitě řekl,

že jsem blázen.

Ale já vím, že nejsem.

Já vím, že jsou věci,

Který ty nevidíš.

Sedím tu, dokonale sama,

Pod borovicí,

Kde známý autor

Napsal svou nejtemnější sbírku.

Armagedon

Jak často používáme to slovo ?

A myslíme si,

že na konci světa

Musí být něco romantického.

Stojím tady pod borovicí

Znám dobře tu legendu,

co se o ní říká.

Ale moderní lidé

Nevěří mýtům.

A nikdo nečte starou knížku,

Sbírku temných epických básní.

Stojím tady

Trochu vyděšená

A můj mobil

Zaboha nefunguje.

"Slyší mě někdo ?" volám.

Zůstávám bez odpovědi.

Vzduch je těžký

A nedýchatelný.

Ale já žiju.

Přeživší.

Vyvolená.

Nevím, co se stalo.

Jsem sama pod legendární borovicí

V ruce malou knížku básní

Jednoho známého autora.