Bláznova křídla

Bláznova křídla.

Včera v krámu měli

den otevřených dveří

tak jsem tam přišel

a sebral kilo peří

S úsměvem přišli lidi

chtěli se něco zeptat

tak jsem se svěřil

řek jsem budu létat

Oni se mi smáli

řekli, že jsem blázen

kam že bych chtěl lítat

že prej spadnu na zem

A tak jsem šel domu

a v pokoji se zavřel

vyrobil křídla

co jsem se s nima nadřel

Pak vylezl jsem na střechu

roztáhl perutě

rozeběhl jsem se

tvářil se nadutě!

Nadšení mne přešlo

když jsem dolů padal

dopadl jsem na chodník

a hnáty jsem si zlámal

Takovej se nenašel

kdo by moh´ bejt ptákem

já teď chodím voháklej

se sádrovým sakem

Lidi se mi smějou

že sem prej blázen

chtěl jsem být nejvejš

ale spad jsem na zem

A já v tom všem vidím

velmi špatný znamení

tak jsem se rozhod

házet po nich kamení

Teď se vezu v autě

ono je celý bílý

na střeše má žárovku

a ustavičně kvílí

Sedím v bílé budově

křídla mi ustřihli

chtěl jsem jim zdrhnout

ale mě přistihli

Na ruce mi přikovali

dva černý zvonce

řekli – zvoň na poplach