Paní Kristová

Paní Kristová

Připnu si tě na kříž jako v noci když jsem nebyl sám a přitloukl jsem na zeď svoji tvář.

A nakreslím si na zem svoje boty, plachetnice bez moří a na těch plachtách budu já.

REF:

Ke dveřím tě doprovodí smích a pak už půjdeš sám, i červená se bojí,

A pod lucernou světlo-není kam, a měsíc utíká a hvězdy se ho bojí,

Pláčeš nad tím jak dlouho jsem spal a syn jak umírá-tak rány se mu hojí.

Aspoň jednou nechci říkat běž, když už se nedá nikam jít, a nenaříkej že je tma.

Neukazuj ptákům svoji tvář, křídly tě nepohladím já, ale co mi vadí víc, to je ukrývaná zášť

REF:

Nepolíbím tebe ani tvář a jak se vlastně máš, když se pod peřinou bojíš

Nenechám ti ani trochu víc, než bys mohla chtít, a měla bys mi věřit

Poslední den zavře za mnou s tím, že nechce nechat dát, průchod slzám v peří.

Ať si dávaj kolik chtějí nedostanou žádný nový sny a do těch starých můžou říct, že se nepovedlo

žít jako by snad dál bylo slunce někde jinačí a lidi možná bez ceny jak stín, uvězněný v krabicích.