Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se2 vzkazy
Autor
egil
VZKAZ OD BÁSNĚ (3. 7. 2003)
Ztuhla jsem,
a kůže se mi rozechvěla jako membrána
v poryvech tvých chlupů.
Jako hlad požírající vlastní ocas -
nemohla jsem se pohnout z místa.
A ty jsi mně - dítěti -
dva krystaly do úst vložil:
svůj řezaný černý
a suchý červený.
Měla jsem pak lidskou hlavu,
býčí tělo; byla jsem první
otázkou:
Proč musí nejdřív ztvrdnout láva,
abych o ní dlátem psala?
Parléřova tvář... Jsem
tvůj oběšenec na pilíři svého mostu;
a bojím se povodní,
bojím se tvých kroků.
Moje smrt má býčí hlavu
a lidské tělo.
VZKAZ BÁSNI (16. 5. 2004)
Nemám proč kreslit oběšence,
peří se zlomeným vazem, mrtvé sýkorky
sestřelené v letu. Ale přesto
dvěma prsty
svírám tmu jak uhel.
A na průsvitnou membránu píšu svoje jméno,
ale nebude to moje jméno,
až se obrátím,
a tu napjatou kůži bez pohybu
rozvibruji jiným hlasem.