Reality show

Takže mi všichni děkovali a rozplývali se, jak byla party skvěle zorganizovaná a vtipná a hrozně dada a já se tvářila, že mě to neskutečně těší a vlastně mě to i neskutečně těšilo, doprčic, ale tančila jsem stejně sama. Jako vždy. Staří se prostě bojí, že jsou moc staří a já je, kmety, odmítnu, zatímco mladí se bojí, že jsou moc mladí, a já jim, zbabělým ptáčkům, ukousnu zobáky. A je to přesně naopak. To já jsem věčně kolibřice v kleci, mávající křídly více než zběsile! To mě vždycky věznili ve sklepních prostorách, když zjistili, že pod slupkou zdánlivě nezměrné a humorem podestřené síly skrývá se bytost poddajná a tvarovatelná jak hrudka másla. Rozpustit a zase zchladit. Modelovat ku obrazu svému…paní Pygmalionová osobně…

Bavila jsem se s Ním a On mi -skoro- naslouchal. Tančívám jen pro Něj a On se mi dívá –skoro- do očí…někdy… Muži mého života kolem mě projiždějí na kolech a já (jim) zvesela kynu. Rukou. Často i pusou…oops…

Vesele, jen vesele, v noci vstávám z postele, abych toho kohokoliv nevytáhla ze sna a neslyšně vytáčím číslo taxislužby. Vypařím se téměř nymfomanisticky a druhý den mě nepřekvapí, že děláme jakoby nic. Děláme, jako bychom to nedělali. Předstíráme, že jsme dnes v noci nic nepředstírali. Bojíme se oslovit jeden druhého, aby nám náhodou nevypadlo něco nevhodného z úst nebo kapesník.. Procházím okolo, plná knihovna a ten…ten…ten. Duševně vydezinfikovaní. Taky by pro mě nepřišli tančit.

Včera mi volal a suše šeptal, že se chystá do Maroka. Popřála jsem Mu šťastnou cestu. Pak mi kladl na vagínu, že promiskuita přispívá k rakovině děložního čípku. Řekla jsem, že je to strašné. Zeptal se, co s tím hodlám dělat. Odpovědi se v podstatě nedočkal. Dále mi sdělil, že antikoncepce je svinstvo a ať ji proto neberu. Neberu ji. Povzdechl si, že Řekyně jsou v mládí krasavice a na stáří se z nich vyklubou pořádný matrony. No comment. Asi mu fakt ten zobák ukousnu…

Jsem malá čarodějka a velká tanečnice. Tanečnice samotářka. Vivat belly dancing! Kdyby lidi byli stromy, byla bych asi lípa. Široká, pevná, s hlavou zamotanou tisícem srdcí a natažených prstů. A ty bys byl osika, roztřesenče…zbabělče! Ty bys byl osika…

Takže mi všichni děkovali, říkali, jak to bylo skvěle dada a nechali mě tančit samotnou jak úděsného skřeta z Twin Peaks…c'est la vie…[