Milano - s/t

Trio Milano z Kopřivnice = Přímočarost a nekompromisní texty.

Tyty atributy nás v podstatě doprovází celou deskou. Úvodní Nepřítel se do vás zaboří, jako ostří tisíců nožů. Kytara je krásně pročvachtávána výraznou basovou linkou a bicí jsou charakteristické svou výbušností a rozevlátými činely, které se vznášejí nad tímto celým, hlukovým monstem . Zpěv neboli řev je záměrně disharmonický a spolu s nekompromisními texty stmeluje Milano ve vysoce oktanový celek, který vás zahřeje (jak píší na úvodním listu piper records) všude jen ne na duši.

Všechny skladby jsou postaveny na poměrně svižných základech (nepřítel, nikdy, alko) a vyjímku snad tvoří jen (měsíc - z druhé poloviny desky), který je od začátku srážen k zemi kytarovými vazbami - neskutečně hutný a hrubozrný zvuk.

Textová a šokující výpověď (nymfomanka) se odraží i v jiných skladbách a vytváří tak jakýsi psychedelický opar, z kterého se nejčastěji vynořují témata jako drogy, sex a alkohol. Vše upřímně a bez žádných servítků. Booklet se taky celkem povedl. Ke každému textu je zvlášť nakreslen obrázek. Nemusím podotýkat, že vesměs surrealistický. To vše v souladu s hudbou a texty.

Pokud máte rádi přímočarou postpunkovou jízdu na pomezí hc/punku jsou pro Vás kopřivničští Milano tou pravou volbou.

Milano provokuje, textově doslova šokuje, ale přesto chutná...hodně pálivá směs !