...

Často  vzpomenu si na ves
kde každou neděli
muži malují
ikonu klečícího

Tu svátost ustrnulého
bílými pak cestami
směšně nesou
přes hospody domů

říká se
jen na otisk bolavého
do ouška půllitru

Mluvím tam s nimi o práci
o té jejich málo
a o pavučinách mostů
          mlčíme už navždy

Někdy se rozkvetlé puchýře
ruce,
zastydí do skla    To když
se hádá stádo s vlky
a často opravuje

převodovka    světu

A zatím ženské na bicyklech,
spolužačky  Beatles,
v kordulkách a suknicích
(celé jak od Jožky Úprky)

v hromadném spurtu
zapalují krby
aby chlapi nepustli pivem

Rozsvícené voňavé majáky

Před žudrem zametené
chvála domu        uvnitř nejlepší uzené
a že táta jako beran
a málokomu uhne

A málokdo je u nás bez viny

To jen uvnitř
bláhově kdosi staví
někdy kostel
až v něm můžeme potkat

starého pastýře