Cesta osamění

Jdu bez cíle, nevím kam.

Jdu a se samotou se potýkám.

Jdu a přátele postrádám.

Jdu a sám na sebe spoléhám.

Jdu dál cestou necestou,

před sebou mám pouť dalekou.

Jdu a kolem sebe vířím prach,

když utápím žal ve vzpomínkách.

Své boty jsem již rozedral,

unaven, bosý kráčím dál.

Jdu a do přírody utíkám,

jdu vstříc novým myšlenkám.

Jdu loukou sluncem zlacenou

s duší svou smutnou, ztracenou.

Dřív všechny květy odkvetou,

než překonám bázeň stoletou.

Tu a tam potkám duši jinou,

bloudící jiskru tak jako já smutnou.

Tehdy se v duchu sám sebe ptám :

Jdu touto cestou opravdu sám ?