Letní podvečer aneb Pocta Vítězslavu Hálkovi

Slunce rudá kulička

k obzoru se sklání

mnohá potu kapička

věnčí leb i skráni

Došel jsem, kde kaplička

je na příkré stráni

Dole spinká vesnička

a já kašlu na ni

Čeká mne tu dívčička

přímo k zulíbání

Padla první hubička

a hned další za ní

Z nebe padá hvězdička - -

vyslovuji přání:

"Kéž povolí blůzička

jenž ti ňadra chrání!"

Když tu náhle matička

svojí dceru shání

A s ní také babička

Křičí, až bůh brání

Už mizím do lesíčka

co je za tou strání

padám však do křovíčka

jež se trny chrání

A už je tu matička

nade mnou se sklání

vytáhla mě z křovíčka

a hned vyřkla přání:

"Já jsem čestná vdovička

co ti tedy brání

dělati mi mužíčka

třeba do skonání?"

A pak byla svatbička

jak na objednání

Jen ta mladá dívčička

svoji matku haní