Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Návrat domů, aneb mé literární prohřešky

Výběr: Print
23. 07. 2004
10
0
6108
Autor
Rowenna

dlouhá, ach jo, dlouhá, a to jsem vymázla ségru, kus dědy, prasynovce, praneteř, kus vnuka, pivo a tak....

A vypilo se hodně vína

a jemné slivovice

jak vítr sladká pálila

 

nešetřit snímky lásky

navěky zvěčněné, té do foroty

nikdy dost nebývá

 

ta trapná ukolébavka

kdysi pro mé děti složená

až v ústech dcery smysl dostává

pro její klonek, chlísteček zrzavý

vzteklý, schoulený, když pláče

v mé náruči, má nejdrobnější ruce

v pěstičky zaťaté

na celém světě, a stejně všechna slova

nahradí prosté „pšinky, pšinky, dušičko moje,“

 

a léto bylo ve čtvrtek

a nohy ve škopku studené vody

růže od zetě

pro všechny dámy, neteř je krásná

pomalé, ospalé tlachání do slunce

vtisklo se do tváří

vtisklo se do srdce. Lučina

je stále zelená. Landek je zakletý

nehoří ohně. Lopuchy, studánky

a prudké deště

pod zeleným rodinným deštníkem

vnukovo plácání do stolu

pes, který tajně plíží se

v noci do mé postele

 

kouření na balkóně mé dcery

tam na „dobré adrese“

s výhledem do korun stromů

mám pantofle na noze, dcera

stojí bosa, pak se vznášíme

přes nový koberec

 

samé čarování, držíme se za ruce

když Bohu děkujeme za to

že spolu jsme, ámen

vnuk už trochu netrpělivě

otevírá tlamičku piraní

papání, papání, než ztuhnu

na kámen

 

lehounké rodinné vydírání

maminka má tisíce nových vrásek

ale pořád se upřímně směje

když vyčte v místním tisku

o stařenkách sedmdesátiletých

 

s vtipem a šarmem se kochá

tím směšným označením

pro dámy v jejím věku

 

a táta mlaská čím dál více

a proklimbá většinu dne

 

když ho pes, pravnuci, pravnučky

vyřvou, zatřese hlavou

a trochu provinile

se usměje, v pět hodin ráno vstane

s hekáním nazuje holínky

má od února druhé nové koleno

plastové  neohebné

a šourá se na houby

 

jedla se kulajda, smaženice

řízky z bedel

a bramboračka

ve které stála lžíce

 

a bylo toho tolik tolik více

že připomenout všechno

 

a láska ve zlatě, bolavé nohy, křeče

komáří štípance

a vzájemné dotýkání se.

Plavání s otevřenýma očima

v zelené vodě. Čekání do noci

na dřevěné lavici

na děti toulavé. Hvězdy nad hlavou.

Takhle kdysi, kdysi, čekávali na mě.

Světlušky jsou jenom ve tmě krásné.

Libeček v polívce.

 

Ach, po tomhle

celou zimu

stýská se.


cufktish
06. 09. 2004
Dát tip
/t

Fouckault
25. 07. 2004
Dát tip
co bych dal za tu ukecanost.. mám opačný problém:-)) ale toto je to moc fajné... T*

(závorka)
24. 07. 2004
Dát tip
jo, (líbí) T

guy
23. 07. 2004
Dát tip
*** ... to pivo tam klidně mohlo bejt :-)

Adelan
23. 07. 2004
Dát tip
krásná idylka...:-) *

arthamir
19. 07. 2004
Dát tip
nádherné - mohla být klidně delší :-) mnohem delší... tak krásně se čtou tyhle příběhy... -tip

Seregil
15. 07. 2004
Dát tip
... pouličník.. je to dlouhé a mnohoříkající.. čili tip a klub...

Hester
15. 07. 2004
Dát tip
krásně *****

jeee...mit velkou rodinu je casto tak super:*))))))))))..rada bych rekla moje..protoze tyhle pocity jsou casto take moje...:*)))a to na ne jeste prilis nemam vek:*))))))))))))))t* za to prijemne hrejive teplo...

a klubik dalsi a sekce pisne diku...snad pochopis proc:*)))me to tak proste prislo...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru