Umučení

Ještě včera viděla jsem se po tvém boku

a dokázala čelit spoustě tvrdých soků,

dnes nevím, čí jsem a čí jsem byla,

ta rána vprostřed srdce mysl otrávila.

Umírá poslední z citů mých a z mého těla

stoupá k nebi jak časovaná střela

a mezi mraky bůh ho chytá do svých sítí,

pro mě je zataženo, i když kolem slunce svítí.

Včera ještě prstýnek z lásky, dnes koruna trnová

mučí hlavu myšlenkou smrti, co přátelsky se nechová.

A místo slz stékají z tváří stružky krve a padají

na zem, kde milenci lásku k sobě netají.

Umírám pro vás - první lásky spanilý,

umírám i pro ty další, co nejednou zranily.

Barvou mé krve smíte teď lásku za mě ctít,

to vše pro jednoho, co dokázal mé city opustit.