Básníkova zpověď

Své první verše jsem dávno dopsal

zůstalo mi jen opuštěné nádraží

tak vpusťte hvězdy ať rosvítí ten sál

u mých veršů je nechte na stráži.

A růže nechte ať nám všem voní

nenechám vystydnout své první sloky

svou volnost hledám u stád koní.

Ptáš se padajícího listí

uschlého na dlažbách

tam u země pak  můžeš čísti

a hledat jména na dražbách

divokých koní.

Kolikrát za den brali mi pero z rukou

a nenechali mě poezii číst

já chtěl poslouchat jak kopyta tlukou

po zemi kdej e tolik pěkných míst

i na šachovnicích teď budu s dámou hrát

bál jsem se, že verše mě prozradí

že nemám komu svou lásku dát?

recitace:

co bylo ve mě všechno jsem rozdal

jenom ne lásku tu jsem nenašel

vítr mé květy veršů už dávno rozvál

teď už je čas abych umřít šel.

Na hrobě nechte růže ať mi dál voní

a vytesejte do kamenných zad:

básník co hledal volnost divokých koní.