Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZvětralé večery, zhnisalá rána
30. 07. 2004
6
0
2417
Autor
Aleya
ZVĚTRALÉ VEČERY, ZHNISALÁ RÁNA
ve čpavkem prosáklé zažloutlé trávě
s kudlankou nábožnou která teď právě
s lačností vrhá se na tělo Pána
Rty z černého rybízu líbáš mě na čelo
potom na slzami zašitá víčka
tehdy když se sémě zla v brázdy těla selo
nikdy, nikdy´s nechyběla, maličká
Vzala´s mi oči a dala dvě břitvy
a kolem vykvetly opuchlé šedé květy
Pořež mne šeptaly ty netopýří rety
když tvé tělo naším stalo se v přítmí
A ty teď vykřikuješ v tom zhnisalém ránu
že nevinnost dobra je jen pro slabé
že jsem kapka krve a na oltář zla kanu
S přehnusnou krásou sobě se oddáme.
viz. Petr_Pan
ale ty dvě poslední sloky jsou fakt dobrý - zvlášť ta poslední :-)!*
Pišta_Hufnágl
31. 07. 2004
Na můj vkus je to možná už "za čárou", ale i tak je to na *T ;-)
Velmi dobré!:-)
Druhá strofa je dost křečovitá a nestravitelná, první moc neoslovila - ale - poslení dvě moc. I když to není zrovna můj styl, přiznám se, že Ti rozumím.
TIP + klub
já vím, trošku tam tu křečovitost vnímám, i když počet slabik souhlasí...záleží, jaxe to čte...já bych to napsala trochu jinak a slabiky by neseděly a pak by mi to zase všichni vyčítali...to máš těžké.
jé, to je hezké, že mi rozumíš, mně se to moc často nedaří:)). díky moc.