Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Školství a pár zakopaných psů

04. 09. 2004
1
0
3956
Autor
Zbyhoň

Netvrdím, že se v tématu Bílé knihy nějak vyznám, jen reaguju na ty nejřvavější věci...Berte to jako zaujatý pohled druháka :o)

   Připravovaná reforma českého školství podle takzvané „Bílé knihy“ a potažmo každá školská reforma mají jednu nepříjemnou vlastnost. Připravují se tak dlouho dopředu, že se k ní vzhledem k svému  současnému věku nemohou vyjádřit ti, kdo ji nejvíc pocítí, totiž budoucí studenti. Studenti dnešní jsou zase příliš opojeni vědomím, „že my tomu unikneme“, ať už je to státní maturita či cokoli jiného, než aby se o něco podobného nějak zajímali. Přitom právě přítomní studenti mohou spolu s učiteli nejlépe zjistit a zdravým rozumem posoudit absurditu některých stavů současných i těch připravovaných.

   Jako příklad bych rád uvedl uvažované a snad i schválené zavedení matematiky jakožto povinného maturitního předmětu. I když pomineme pochyby o její náročnosti pro studenty a o nutnosti toho, aby byla povinným maturitním předmětem například literatura, vyvstává zde problém. Tímto krokem by totiž z obvyklých čtyř maturitních předmětů byly plné tři povinné- čeština s literaturou, matematika a cizí jazyk, jímž je v naprosté většině angličtina, ta se totiž na většině základních škol učí už od čtvrté třídy, zatímco druhý jazyk nastupuje o pět nebo šest let později.

   Obzvlášť nemilosrdným způsobem by se tím zrušila dosavadní relativní diferenciace studentů podle oborů, které je zajímají. Například zájemce o studium lékařské fakulty by nadále nemohl (pokud by na svá záda dobrovolně nenaložil břemeno pátého maturitního předmětu) maturovat i z biologie, i z chemie.

   A právě minimální možnost individuálně ovlivnit vlastní učební plán pokládám za jeden z největších problémů, na který zapomíná i „Bílá kniha“. Pro ilustraci: Před nástupem do prvního ročníku gymnázia jsem vyplňoval dotazník zjišťující mé studijní zaměření. Za předměty, kterým bych se rád věnoval, jsem označil češtinu, dějepis a základy společenských věd, tedy humanitní předměty. Po začátku školního roku přišla deziluze- všechny tři (!) třídy prvního ročníku měly naprosto stejný učební plán. Teď o rok později pokládám někdejší přijímací proceduru za frašku. Protože bez možnosti jakkoli to ovlivnit mám vedle tří hodin češtiny a dvou hodin dějepisu týdně také tři hodiny biologie a tři hodiny chemie, kterým se s naprostou jistotou nikdy věnovat nebudu.

   Nechci napadat školu samotnou,protože vím, že dělá jen to, co jí nařizuje systém. Je jasné, že pro studenta střední školy není možné plně obsáhnout veškeré učivo, a proto si většina vybírá a odlišuje předměty, kterým se věnuje. Ten zbytek potom spadá mezi předměty s menší prioritou, méně zaobaleně řečeno o „průtokové vědomosti“. Systém ovšem naprosto neumožňuje ovlivnit počet hodin jednotlivých předmětů a v mém případě třeba zredukovat „průtokovou“ biologii a chemii například na jednu hodinu týdně ve prospěch předmětů, kterým se chci věnovat. Bráno do důsledků, ročně musím absolvovat asi 160 hodin, v nichž je má účast naprosto zbytečná a daleko účelnější by bylo, kdybych je věnoval předmětu jinému. Je snadné prohlásit tyhle problémy za malicherné. Jenže dospělí by se asi dost čertili, kdyby je stát nutil strávit ročně dvacet osmihodinových pracovních směn bezúčelnou činností. Chtěli byste snad kopat jámu a házet  hlínu do jámy jiné, ze které by zase druhý občan přesunoval zeminu do jámy vaší?

   A tak, navzdory poptávce po stále specializovanějších expertech, se studenti, vycházející z gymnázií, stále více uniformizují, všichni mají téměř stejné vzdělání, což se nesnaží změnit ani „Bílá kniha“. A ta slavná představa „Děti dnešních studentů už nebudou biflovat učivo! Budou se učit, kde mají potřebné informace vyhledat!“ ? Myslím, že v českých podmínkách moje děti dostanou k nabiflování, nadrcení a našrocení tlustý seznam veškerých možných encyklopedií…
Paranoicus
18. 09. 2004
Dát tip
pozorovatel: Zapomněl jsi ovšem na detail ne právě nepodstatný: místa, na která se u nás dostane člověk "jen" s maturitmím vysvědčením, jsou ve "vzdělaných" USA vyhrazena lidem s minimálně bakalářským diplomem. Inflací může být znehodnoceno dokonce i vzdělání, pokud jde pouze o papír dokládající, že člověk někam docházel a dokázal u zkoušky zopakovat to, co se po něm chce.

pozorovatel
18. 09. 2004
Dát tip
Za doplnění díky! Myslim, že systém školství u nás a v USA je zcela odlišný, že se téměř nedá srovnávat. Může totiž zkreslovat... ...ale teď si jdu možná proti sobě, protože já sám už srovnával:-))

pozorovatel
17. 09. 2004
Dát tip
Naše školství není dobrý, i když stále patří mezi lepší na světě. Otázka specializace je poměrně složitá. A proto zlatá střední cesta vedoucí přesně mezí specializací a všeobecnými znalostmi... Prokletí: Možná nevědí, kde je Polsko, ale dovolim si tvrdit, že jejich školství je lepší. Celek tu ovšem zkresluje fakt, že v USA je mnohem více vystudovaných (procentně) vysokoškoláků než u nás a tak vzniká dojem, že máme školy lepší. Omyl. USA a i Izrael jsou daleko před námi. Řešení by bylo možná jednoduché, i když riskantní: vystřídat starou generaci a dosadit mladé do čela, ať udělají menší průvan. Nynější drobné kroky či dokonce kroky zpět nejsou skoro k ničemu. Reforma školství!!!! :))))

Prokletí
13. 09. 2004
Dát tip
Historie Nebrasky jest mi neznámá, kde leží, vím, její hlavní město z hlavy neznám... ale přijde-li Ti to srovnatelné s vědomím, kde leží stát se skoro čtyřiceti miliony obyvatel... no neva ;o) To je buřt ;o) Jen mluvím z toho, co mi řekla kamarádka, která byla dva roky v Emérice, že se děsila úrovní tamějších středoškolských dětí... ony tam vědí, že Evropa je za oceánem, čímž je nemusí zajímat. Já sa s Tebou nemusím přít ;) m.

Jasně, mě osobně taky moc nebavilo psát testy, do kterejch jsme museli naprosto přesně kreslit soustavy sulfátů a podobný... ...ale od toho jsou na střední zátahy! Vážně: Vytvořit školu s čistě humanintním zaměřením by nebylo od věci. Nicméně to by se muselo prodiskutovat s valnou většinou studentů základních škol, aby se získaly informace jak to vidí. A domnívám se, že drtivá většina z nich by ti přesně neřekla co by ráda. Možná, že by řekli dva předměty, který je nebavěj, ale to jen na základce mnohdy způsobeno špatným kantorem a osnovami. A ať si každý odpoví co je mu bližší. Karel IV. nebo karbohydráty? Některý předměty to maj prostě těžký...

Pokud chceš být technik, tak ti stačí Matika, fyzika a trochu chemie. A to je celé. Ale když chceš být humanista, tak bys měl vědět o všem alespoň trochu. A proto máš gymnázia se všeobecným přehledem. Humanista se neobejde jenom s Historií a jazyky. Mnohdy potřebuje vědět i něco z tý "blbý" biologie nebo chemie. A i proto, co jsem napsal, si myslím, že lidé studující humanitníobory, jsou na daleko větší inteligenčí (rozuměj společenské inteligenční) úrovni, než ti, co studují techniku. Toť ale pouze můj názor. Na to, že v patnácti člověk ví, co ho baví a nebaví, bych nesázel. Já osobně jsem nebyl rozhodnut a znám kvanta dalších, kteří měli stejné dilema jako já. A co ti kteří končili na základních školách v páté respektive sedmé třídě. Myslíš, že ti měli jasno? A proto odešli?

Zbyhoň
11. 09. 2004
Dát tip
Ehm, jsem upřímně rád, že tezi z druhého odstavce publikuješ jen na tomhle humanitním webu...na nějakém fyzwebu by to asi neskousli :o) No dobře, ale uznej, že by nebyla od věci možnost alespoň trošičku to ovlivnit. Aby poměr toho, co mě baví a ostatního nebylo 1:2, ale třeba jen 1:1... Já se totiž obávám, že mě nikotinamidadenindinukleotidfosfát nechytne ani po téhle podnětné debatě :o)

Zbyhoň
10. 09. 2004
Dát tip
RMM: Všeobecné… a mám snad jiný výběr? Kdybych chtěl dělat techniku, můžu snad jít na odbornou školu, ale existuje pro humanitní obory jiná volba? A myslím, že naprostá většina lidí v patnácti letech ví aspoň, co je nebaví- řekněme jeden z okruhů přírodní/technické/humanitní. Prokletí: Jo, oni řeknou jen, že Polsko je v Evropě. Ale víš ty snad kupříkladu, kde přesně je Nebraska, její hlavní město a skrovnou historii? Až jestli víš, pak máš právo na tenhle argument :) Paranoicus a všichni: Jistě, na začátku gymplu a v řekněme prvních dvou ročnících ví tak desetina, co chce studovat. Většina ostatních neví, co chce dělat, respektive NECHCE dělat nic. A já myslím, že gympl by měl být především pro ty, kdo CHTĚJÍ něco dělat. Samozřejmě, stanovil bych určitou minimální míru každého předmětu, ale současně dovolil daleko větší míru ovlivnění ze strany žáka. A kdo neví- žádný problém, může si ponechat stávající skladbu předmětů. Ale pro mě jsou tři hodiny biologie a tři hodiny chemie naprosto zbytečné a můžeš si domyslet, co mi asi přináší. A nejde o to, že bych chtěl z těch hodin jít domů, ale že bych je chtěl nahradit něčím, co by pro mě mělo význam.

Paranoicus
08. 09. 2004
Dát tip
Hernajs, to ani relativmě inteligentní a vzdělaní lidé nedokáží čelit tomu iracionálnímu odporu k matematice? Kolik lidí má u nás třeba "úplně zbytečnou" maturitu z ruštiny, když jsme u toho? A proč se neuvažuje nad zrušením maturity z češtiny? Inženýři i doktoři dnes považují div ne za útok na svou svobodu, když je upozorníte na pravopisnou chybu v jejich výtvorech a to biflování "životopisů svatých" plus seznamů vydaných děl...

Jak se krucinál může člověk ve dvanácti (v patnácti) kvalifikovaně rozhodnout, jestli půjde studovat práva, ekonomii nebo kvantovou mechaniku?! S naprostou jistotou?

Prokletí
07. 09. 2004
Dát tip
mno tož já jako absolvent gymplu s pár roky na vejšce: PROBOHA, ať Vás někdo učí biflovat, jinak chce-li se Vám na výšku, pohoříte. Děsí mě představa toho, že budeme umět pouze informace vyhledat, to se pak lidská paměť degraduje na nepotřebnou věc a budem něco jako vyhledávač na Gúglu. Lidská paměť je sval jako každý jiný a musí se posilovat. Abysme pak nedopadly jako děti amerických středních škol, které dopadají katastrofálně v celosvětových srovnávacích programech a na otázku, kde je Polsko odpoví - za oceánem. Pravda je, že síto zájmových předmětů na gymplech funguje až tak poslední dva roky a ještě stěží, jenže jak můžu částečně souhlasit s r_m_m, spousta děcek na gymplu nemá dost dlouho jasno. Jako velký problém bych viděl spíš např. gymnaziální ignorování latiny, kterou na čerstvé vysokoškoláky nalijí - a nauč se plavat, maličký. To, že se studenti, kteří unikají nazajímají o to, co se bude dít po nich, je pochopitelné. Oni stejně ani i kdyby chtěli, neprosadí ani prd ;o) A hovoří ze mě sedm let zkušenosti ze studentského senátu na našem gymplu. r_m_m: ono ta věta o specializaci vysokoškolského studia je taky malý sen, člověk se musí první roky probrousit skrz takový vějíř obecností a nepotřebných stupínků, že se nechce věřit ;o) Tož sa držte ;o) m.

Dero
05. 09. 2004
Dát tip
s_b: Ty jsi na Slovaňáku, ne?

Dero
05. 09. 2004
Dát tip
Neříkala. :o) Já jen, že na S. znám pár lidí a jsou podobně rozčarovaní. :o)

Gymnázia mají poskytovat absolventům VŠEOBECNÉ vzdělání. Je tedy naprosto jasné, že kromě maturity se budou studenti učit všechny předměty relativně rovnoměrně. Uznávám, že se ti to nemusí líbit, nicméně valná většina studentů gymnázií nemá v začátku studia jasno, čemu se budou v budoucnu věnovat. A právě široká škála předmětů jim má umožnit si do čtyř (resp. šeti, osmi) let vybrat to, co je zaujalo nejvíce. Toto je smysl gymnázií. Specializace je na vysokých školách. Tip - za otevření dobré diskuze

sk8ergirl
05. 09. 2004
Dát tip
No teda teďka začínám na střední...a tak zatím nějak asi nemůžu soudit...

sk8ergirl
04. 09. 2004
Dát tip
Já si to ráda přečtu, ale nejdřív bych to musela pořádně vidět :-) ...to písmo sou slušný blechy :o)

Zbyhoň
04. 09. 2004
Dát tip
Skejťačko, pro Tvé pohodlníčko jsem se to pokusil zvětšit, ale protože se mi to z neznámého důvodu zvězšilo nerovnoměrně nikoli poprvé, se vzteklým bušením do klávesnice na to zvysoka...:o) A zas takový blešky to nejsou (ten spodek), nicméně mě bude přečtení od Tebe těšit tím víc :-)

JiKo
04. 09. 2004
Dát tip
já to teda zatím taky nečetl ale poradím ti. Ty texty píšeš ve vordu a sem se kopíruje nejen text ale i mrkvosoftí pevné formátování. Ty odstavce jsi měl asi náhodně každý jiným stylem a pak už se to veze. Řešení? Já před kopírováním sem zkopíruu vkládanou věc do nějakého texťáku znova označím a zkopíruju do písmáka, tím se to kopčení ztratí. Ale musí to být nějakej editor co není tak debilní jako Notepad páč ten z neznámých důvodů rozseká jednotlivé řádky jako odenterované řádky a paseka je na světě. Konec lekce 1

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru