Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se... a pak si ke mně přisedla a řekla VI...
Výběr: Lyryk, Petr_Pan, Milly
10. 09. 2004
26
1
8087
Autor
f_moll
Jsou ženy
v bocích nepevné
co samy sebe
neunesou
Každé ráno
klekají
do písku
s tváří ke slunci
Ale nikdy nečekají
na jeho východ
Nevěří
Přesto se
každý večer
neustále
ujišťují
o jeho západu
a z lítosti
staví si domy
Jenom zázrakem
není rosa
slaná
1 názor
king_diamond
19. 09. 2005
ten konec mě skoro rozbrečel - a přisolila bych tím pádem. Je to krásný moc *
proste_ona
13. 02. 2005
smutný, vidím v tom sebe.... ale jinak je to krásný, čtu jednu tvou báseň z téhle sbírky za druhou a nemůžu se od nich odtrhnout... nádhera *
je vidět, že dobře posloucháš...
tahle je krásná
a pravdivá
a bez patosu
což je velké plus
tip
každé ráno
na hřebenu jejich vlasy
a voní stejně
zrcadlo napovídá
a ony slepé
samy k sobě
promlouvají
nevkusně upravené....
tip!
je moc krásná a vhodně navazuje na tvou předchozí, líbí se mi, jak je čistá a ve svém smutku klidná, o to víc působivější
trochu koušu, vím..:) Ale možná je to lepší cesta, než lítost..:)
Děkuju..:)