Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Šátek

19. 09. 2004
21
4
7955
Autor
darksky

věnováno Hanee ...a básnička snad někdy :-D

    "Ahoj tak jsem se utrhnul z práce! Jak já se na tebe těšil!" došel ke Kristýně a naklonil se pro polibek.
    Když se skláněl zase se utápěl v těch jejích kočičích očích. Ani rok dlouhý vzdech by nevyjádřil tu tíhu co na něj pokaždé padla, když se do nich podíval. Věděl, že jejich vztah není ideální a vlastně s ní jen kradl hezké chvilky.
    "Vyměním 10 hodin splínu za jednu minutu štěstí co mi dává, když dává" říkal kamarádům a myslel to smrtelně vážně.
    Většinou to nebylo nic moc a topil se v nejistotách. Měl jí opravdu moc rád. Ach ty její oči, ty můžou za všechno jeho trápení a stesky. Když před půl rokem říkal, že skončí s naháněním ostatních holek a že bude věrný a oddaný téhle nevěděl. Neznal jí. Ne tak jako dneska. Ač jí miloval už zase běhal za jinými. Co kdyby tohle nevyšlo nebude přeci sám. Ženám nevěřil už docela dlouho. Drolil čas většinou mezi tak tři čtyři i když nejvíce času věnoval těm kočičím očím. Nespal s nimi jen chodil na rande, udržoval kontakty. Jak to s Kristýnou bude nevěděl ani náhodou a že to nevěděla možná ani ona sama bylo skoro jisté. O těhle věcech se nikdy nebavili, nechali jejich vztah plynout jak šel čas.
    Polibek nedostal. V poslední chvíli ucukla a laškovně pronesla: "Zlobíš!"
    Utíkal aby jí stihnul a věděl, že její nálada nebude nic moc, ale musel jí vidět. A teď nic.
    "Nezlobím!!" brouknul jí kousek od obličeje a čekal na očekávaný polibek.
    Nic. Jen zamrkala a on byl zase v koncích. Ztěžka a zklamaně se tedy posadil na židli vedle a zprvu otráveně avšak po chvíli již normálně si s ní povídal. Tomáše zaujal šátek na jejím krku, který si v jednu chvíli soustředěně
upravovala. Seděl u stolu tak, že na ní koukal z profilu. Ostatní místa zaujímali jejich kamarádi a známí. Položil jí ruku na koleno a nehtem zaškrábal na džínovinu aby se na něj otočila čelem a víc si ho všímala.
    Věděl, že nemá náladu, protože přišel pozdě.
    "Zase jsi nastydla?" zeptal se starostlivě.
    "Nó zase mě bolí v krku" odpověděla jako by byla nemocná pořád.
    "Já se z toho nachlazení snad nevyhrabu" dodala a významně si prohmatávala uzliny.
    Pak se prudce otočila čelem k němu a zase zamrkala tak jak to umí jen ona. Položila svou ruku na tu jeho na koleni a dlouze se mu podívala do očí. Věděla jak ho odzbrojit. Hovor s dalšími kamarády plynul po čase se oba shodli na odchodu a na procházce Prahou. Romantická procházka a pěkné povídání odvedlo Tomášovu pozornost od šátku, nachlazení a pracovních problémů.
    "Pojď, zaskočíme tu na čaj, máš úplně ledový ruce ať mi nezmrzneš" sevřel její ruku pevněji a směroval její chůzi směrem ke kavárně.
    Stylová kavárnička, svíčky, horký ovocný čaj a jablečný závin se šlehačkou jen umocňoval jeho pocit z toho, že tenhle den je tím, který ač tak ze začátku nevypadal bude zase tím lepším. Navzájem se krmili a laškovali se šlehačkou.
    "Ty schováváš cucfleky?" začal Tomáš opět nahlas i když v žertu uvažovat o šátku.
    "Si vzpomínám…" trochu se odmlčel
    "…takhle to nosili holky na základce" provokativně se na Kristýnu usmíval.
    "Jo to si taky pamatuju, dělali jsme si z těch postiženejch vždycky srandu" smála se při vzpomínce na školu a podávala Tomášovi sousto štrůdlu pře stůl.
    V té chvíli, když se první milimetr sladkosti dotknul jeho rtů si toho všimnul. Vzal do úst zbytek závinu a pořád nespouštěl zrak z asi tak dvou čtverečních centimetrů jejího krku na, kterém měla tmavý flek. Modřinu,cucflek. Na pár vteřin se zastavil čas a uhodil do něj blesk. Teď už s nechutí dožvýkal sousto a zvedal se mu při tom žaludek. Kouknul se jí do očí a byl ztracený.
    "Uprav si šátek" pronesl z úsměvem.
    Sám sebe překvapil s jakým nadhledem to vyslovil. Zjištěná skutečnost ho vlastně pobavila ani netušil proč. Možná proto že si uvědomil svůj nadhled. Nebo jí nemiluje tak moc jak si myslel. Milióny myšlenek mu prolétly ve vteřině hlavou. Kristýna mírně znejistěla a upravila si šátek tak, že zase nic nebylo vidět. Znova mu koukla do očí a on v nich viděl, na malou chvíli, náznak provinění. Kristýna zaryla dezertní vidličku do štrůdlu a zase mu přes stůl s úsměvem podávala další kousek.
    "Dík, už nebudu" odmítl taktně jídlo. Ač překvapivě nad věcí, pravděpodobně by se pozvracel strčit si cokoliv do pusy. Mísily se v něm takové pocity, které nikdy nezažil. Na chvíli se zarazil pohledem na hladině ovocného čaje a pak zvednul hlavu.
    "Tak co budeme provádět zítra, princezno?" řekl sebejistě.
    Ještě ukradnu času pár krásných chvilek pomyslel si a naklonil se pře stůl pro polibek.

        Ateď ho dostal.


4 názory

těša
12. 05. 2009
Dát tip
taky skvělý, jen ty čárky jsou fakt celkem příšerný, chvílema se mi to chtělo taky vypnout.

darksky
19. 09. 2007
Dát tip
muessa moc diky tohle je velmi osobni, diky za pripis moc se mi libi i konecne hodnoceni... aspon jsem si to zase precetl a pripomnel jsem si to :D

Milly
02. 09. 2006
Dát tip
tím vyměňováním mělo být řečeno, že by vydržel těch 10 hodin pro 1 minutu, ne? takhle to vypadá nelogicky. Čárky, koukám, prozatím neopraveny.. :-) Jinak se mi docela líbí... dobře studený a neosobní- brrr......

Rimmer
25. 11. 2004
Dát tip
Interpunkci ignoruješ zdatně :) Ale vykreslit absurditu reality umíš stejně tak. Líbí. Civilní a přitom hořký a mrazivý. Nevím proč, ale když to čtu, vidím tam sebe i reálnou dívčinu. Snad proto, že taky často nosila šátek. Jen krk byl naštěstí vždy čistý a ani já nedrolil čas mezi nikoho jiného. Jenže... co na tom? Teď už je to stejně jedno. Z téhle povídky mám vůbec trochu pocit, že je všechno jedno. Jediné, co je důležité, je dopracovat se nějak k tomu divnýmu nadhledu, po kterým zůstává pachuť v ústech. *tip

darksky
25. 11. 2004
Dát tip
moc diky za kritiku :-D jsem rad ze jsi si nasel chvilku a precetl si to od tebe me tip tesi :-) dvojnasob budu se tesit u pristiho dilka :-D

darksky
18. 10. 2004
Dát tip
bohuzel netusim kde jsou hrubky jsem gramatickej ignorant uprednostnuju obsah pred gramatikou, zaroven jsem neslysel jine narazky nez na carky (to jsou ty hrubky??) tesi me ze jsi cetla i pres zasady mozna jsi to uz mela docist ale tvoje vec, rad to opravim kdyz napises co je spatne

Crystal
17. 10. 2004
Dát tip
Nemůžu si pomoct, ale jak narazím na hrubku, přestávám číst. Tahle povídka se zdála být tak zajímavá, že jsem přestala číst až po třech hrubkách... ale dál fakt nemůžu, ruší mě to.

darksky
28. 09. 2004
Dát tip
hezka kritika dekuji skrtat nevim kde ale jo jiste by se dalo :-D to jde vzdycky rovnez diky za tip a avi

Craerassy
28. 09. 2004
Dát tip
někteří muži chtějí být obelháváni stejně jako některé ženy.-))) tip

darksky
28. 09. 2004
Dát tip
co dodat...

Seregil
27. 09. 2004
Dát tip
Dost dobře napsaný...*t

darksky
27. 09. 2004
Dát tip
dik :-D

Delahaye
27. 09. 2004
Dát tip
nechal bych ji ten štrůdl zacvakat a byli bychom si kvit ... .-))) Čte se fajn a je v ní dost skutečných žen i mužů - není to umělé (jako jistě byla ta šlehačka na závinu ... :-) ) jen bych asi malinko škrtal, ale jen malinko. Dík. T + avi

StvN
22. 09. 2004
Dát tip
Dobrota.

kramny
22. 09. 2004
Dát tip
Je to mooooooc hezký. Ale jedno rýpnutí si neodpustím. To s tím: Vyměním 10 hodin splínu za....... To je snad jasný, že vyměnit splín za pohodu je žádoucí. Já bych vyměnil třeba 50 hodin splínu za nicotu. Protože lepší žádná nálada, než jakýkoli splín. Význam té věty samozřejmě chápu, jde také o to "když dává", ale já jsem to četl asi 5x, než mně to dalo alespoň nějaký smysl.... Ale je to supeeer povídka a posílám típ

darksky
22. 09. 2004
Dát tip
nickey: dikes moc StvN: od tebe potesi kramny: mno nekdo treba splín nemusi a radsi si usetri trapeni a utnul by to tak je to mysleny, jak rikas chapes :-D ... mno nekdo pochopi napoprve :-D

StvN
22. 09. 2004
Dát tip
K službám.

nickey
21. 09. 2004
Dát tip
čte se sama, nenudí, zastudí tip

angel1
20. 09. 2004
Dát tip
tak, tak. Někdy kradem chvilky štěstí, i když zatraceně dobře víme, že jsou to jen okamžiky. Ale máme pocit, že za to stojí. Pro realitu a to věčné tápání a hledání T

darksky
20. 09. 2004
Dát tip
angel1: krades mi slova s ust dekuji

darksky
19. 09. 2004
Dát tip
avi only

dadik
19. 09. 2004
Dát tip
dobrej kousek...:))..t

a2a2a
19. 09. 2004
Dát tip
dobře napsané, realistické snad až na ten výraz "zvracel", který v následném kontextu, ale i předcházejícím je neúměrný. Ono se sice běžně říká, je mi z toho na blití, ale zde to vypadá, jako by se opravdu mohl pozvracet a následně to velkoryse zvládá. Jde jen možná o jiný výraz. Má to dobrou psychologickou kresbu postavy hediny, tatáž kresba hrdinky však zaostává. Ale přesto se mi to líbí. Děkuju

Print
19. 09. 2004
Dát tip
Je to sevřené, bez zbytečné vaty! *!

fungus2
19. 09. 2004
Dát tip
Perfektně napsané. TIP

wazzup
19. 09. 2004
Dát tip
jo, hezký:) tip

Dero
19. 09. 2004
Dát tip
Vytknul bych snad chyby v interpunkci, ale o to tu nejde. :o) Celkově je to poměrně slušné dílko, rád jsem četl.

Dero
19. 09. 2004
Dát tip
Juj, já to tipnul, to jsem nechtěl - ale nešť. :o))))

vesuvanka
19. 09. 2004
Dát tip
Hezká, dobře se čte...... tip

Kytiii
19. 09. 2004
Dát tip
jojo... ženský jsou mrchy :o) tip

darksky
19. 09. 2004
Dát tip
všem kterým se líbila moc děkuji všem co měli i kritické připomínky samozrejmě také Derovi specialni dík za ukliknutí za čárky se omlouvám a časem je poladím Kytiii: většina jo, "a většina chlapů taky takže si nemáme co vyčítat" jak by řekla jedna moje kamarádka :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru