ou... to je má přirozená reakce ... teda citoslovce vyraženýho dechu... dam si do nej, díky * * *
.........''uchop dítě rychle do náručí
a chovej zlehka klidně rytmicky
dokud neusne
potom je popadni za levou nohu
a jeho lebčičku rozbij o osmihraný kámen
( za tímto účelem zvláště přichystaný)
slzy úplňku
kanoucí na mrtvolku
obratně zachyť
a potři jimi svou hruď
oči
a čelo''...začátek na hovno hruškám, ale toto je (g)en*...-ální...
...necitovaný konec taky nejn zlo..., anebo je ale nej...
týjo to je návod návodů i s poučenim. básník -bledej dravec plížící se polem, nad kterym svítí ve žlutejch tečkách plechovej pláč dítěte. ou. teda zvláštní představy dutě hrůzný.. nakreslilo to ve mě obraz s popiskama...*
Jestli sahneš na moje dítě...tak uvidíš
co? nojo... vlastně!
tak to se povedlo:))
nebýt upřesnění kategorie, nejsem si tak jistej, ale takhle se to v sobě všechno secvaklo a je to
taková ta věc která ti připomene něco čeho už si dávno nevšímáš
je ono- jakože žít ve světě vlastních přízraků a tohle všechno zažívat a vědět že je to stejně pravdivý jako cokoli jinýho a tak... je škoda že mě to už dávno neudivuje... a o tomhle je tadle poem...
yes, tak jsem to teda přesně pochopil
to je dobře
pisatelům podobných textů mám vždy chuť "poradit", aby si přečetli třebas Lautréamonta, Zpěvy Maldororovy (1864)... ale je to tak často, že bych si připadal jako Rampa MacKvák třímající v podpaží Příčurku Mladého sviště ;o))) Tím nechci říct, že právě na tomhle nic není, jen to, že už dávno bylo... mnohokrát, více a lépe... a že je vytěženo...
jó, dyk jó, jenže dyž mě takovejdle pocit popadne, tak se prostě tý propisce neubráním (což je myslim jedinej důvod proč vlastně psát)+ todle je myslim jedno z těch u kterých nechám o novotě/přínosnosti/sračkozitě rozhodnout vox populi (stejně jako u všech ostatních děl který jsou nějaký divný, prostě šup na Písmák a hned mám vzorek, což je účel né?)
+ kažropádně dík Rampo, Lautréamontem sem ještě neposkvrněnej & bude mi ctí, národním svátkem a prasečími hody se o něm potom s tebou pobavit... :)
Ď
Tohle je moje struna a brnkáš na ní krásně!
*!
tomu závěru odmítám rozumět
začátek mi říkal, že to napsal někdo jinej..... ale líbí
ako zacinajuci basnik musim suhlasit ;)
Písmák