Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zkouška

24. 09. 2004
0
0
2331
Autor
racek

Dostala jsem zadání napsat text ve formě dialogu pro dvě herečky.

Zkouška

 

EMA: To se nedá, to se vážně nedá. Vůbec mi to neleze z pusy! Co to Franta po nás chce?

KATKA :Klídek, Emo, tak to ber jako protiúkol. Víš, že to Franta neřekne, ale na protiúkoly je vysazenej…Klid, nestojí zato se hroutit…

EMA: Šílenost. Copak jsem nějaká herečka! Účetní jsem. Že tady s vámi hraju, je má záliba. Tak poslouchej: copak může ode mě znít věrohodně tohle?

Záviděla jsem vám. Mockrát. Na fotkách jste vypadali tak šťastně. Děti, Jirka, vy…spořádaná rodina. Každý rok někde u moře…Nemusíte nic říkat, já vím, že Zlaté písky nejsou žádná záruka štěstí. Ale vypadalo to tak! Rozumíte mi, vypadalo to tak!Tak si vem, že to mám říkat já.  Která nevěří, prostě nevěří tomu, že existuje šťastná rodina! Už mou prababičku vdali ve 14 letech, a manžel ji bil, dokud neumřel. A pak si vzala vdovce, a ten  zas pro změnu mlátil její děti. Hodnej byl jen na ty svoje. A sto let je to, a pořád se to s námi vleče! Copak já uvěřím nějakým fotkám! Vždyť věrohodný nejsou, Katko, ani ty tvoje, promiň.

KATKA: Mým fotkám nevěř, víš jak to je. Nebreč, Emi, to za to nestojí…Ta ženská nejsi ty, to je jen hra…Někdo prostě sedl a napsal to. A Frantovi se to líbí a chce na Hronov tohle. Taky nevím proč, Brouk v hlavě minule byl vhodnější. Co mám říkat já se svou rolí! Vyloženě protiúkol. Myslíš, že já nějak toužím se s tou Honzovou ženskou scházet? Že bych ještě po x letech toužila vědět, jak to všecko bylo? Že bych kvůli tomu jela ke všem čertům? Ne, ne, nedovedu si představit, že bych to udělala. Naopak, těším se, až hormony dají pokoj, že mě chlapi konečně přestanou zajímat a trápit, snad v takových 60 bude klid…Jé, kdybys věděla, jak se na to těším! Ale je to jenom text, hra, že tu jistou nehledám já, neznamená, že by jí nemohla hledat jiná. Takový věci se určitě dějou. Znáš Frantu, protiúkoly jsou jeho, pamatuješ, jak malej Arnošt hrál hlavního mafiána? A taky není z Palerma. Tak pojď, zkusíme to ještě jednou. Než ten Franta dorazí.

EMA: Jsem si jistá, paní Lído, že to chci vědět. Že to chci slyšet ještě jednou – a přímo od vás.Záviděla jsem vám. Mockrát. Na fotkách jste vypadali tak šťastně. Děti, Jirka, vy…spořádaná rodina. …Nemůžu, nemůžu. SPOŘÁDANÁ RODINA! Tomu nevěřím…s  prababičkou vdanou ve 14. Jaká já jsem herečka, školy na to nemám, jen mě to baví! Když chce Franta věrohodnost, ať angažuje Bohdalku, ta to dokáže, já ne…A víš, co, Katy, asi roli vrátím.

KATKA: To bys byla sama proti sobě. Co bys v tom chtěla hrát? Toho chlapa? Nebo to moje? To mi neber, víš jak těžko se učím texty. Máš textu daleko víc, ta tvoje Lída je hlavní role. Máš na to. Anna Karenina nakonec skočí pod vlak, a takys ji sehrála. A neříkej mi, že bys kvůli chlapovi skočila pod vlak!

EMA: Takovou kravinu bych neudělala.

KATKA: Tak vidíš. Žádnou roli nevracej. Franta ji stejně nikomu jinýmu nedá, Štěpánka by to brala všema deseti, a má smůlu. Tajná láska je tajná láska.

EMA: Dej pokoj, to by mi ještě scházelo, aby mě Franta tajně miloval.

KATKA: Dává ti všecky velký role: Anču Kareninču, Manon…proč by to jinak dělal?

EMA: Houbec, není mu 15, aby musel milovat tajně. Proč by něco neudělal, kdyby to tak bylo?

KATKA: Zapomnělas na ženu Boženu. S tou má tak veselý život, že už si asi nechce ani koledovat o malér.

EMA: Katy…já si ho nechci brát. Mám už dva exmanžele, to mi stačí. Ale pokud to je tak, proč si neřekne o to, co by mohl dostat?

 KATKA: A ty bys mu vážně dala?

EMA: Dala…nedala…Katy, všecko je divadlo. Všichni všechno jenom hrajou. Já mám věřit fotkám a nějaký spořádaný rodině, a přitom mám dva exmanžely, Franta hraje, že mě miluje,  a nevykašle se na Boženu…Co hraješ ty? Co hraješ ty?

-          

-          

-          

-          

-          

-         2.strana

-          

KATKA: Tak zlý to není, nebreč…Dáme si pauzu, jo?TÝDADÁ…zvoní ti mobil, vem to.

EMA: Nevezmu, nemám náladu. Je to Franta. Ten mi chyběl. Vem to, jakože tady nejsem.

KATKA: Ahoj, Franto…ne, tady Katka. Není tady, šla si pro bagetu. Máme ještě čekat? Tak si ale pospěš. Zkoušíme, jde to. Ztuha, tak čau.  Chtěl tebe.

EMA: A co mi chtěl?

KATKA: Asi ti vyznat lásku, ne, nevím. Musí ti něco říct – a teprve vyjel. Božena ho poslala se psem. Kráva jedna.

EMA: Nech toho s tou láskou, pokud jo, ať mě miluje, pleti to neškodí, ale co s Frantou? Má zkoušku a místo toho jde se psem. Neříkal, jestli se už naučil toho chlapa?  Jestli ne, tak mu to omlátíme o hlavu.

 KATKA:  Říkáš to nějak pomstychtivě. Nemůžeme mu to omlátit o hlavu, když je režisér.

  EMA: Hraje v tom taky, má to umět. Jak to, že nemůžeme, kdo by mu v tom jinak hrál?! Štěpánka, ne? Štěpa neumí ani přejít rovně po jevišti. Sama říkáš, že mám u Franty protekci, tak co.

   KATKA: V každým případě se nebudeme nervovat. Až dopiješ kafe, zkusíme to ještě jednou, jo. TÝDADÁ. Čau, Honzo, už jsi doma? Jídlo máš v ledničce, jak to že není, musí tam být, zbytek svíčkový…Fakt a díval ses? Tak to snědl Marek. A co, to to mám popisovat, nech ho, roste, hráli florbal. Já mu to řeknu.až přijdu, máme zkoušku. Jo, Emila tu je, chceš jí? Zatím.

EMA:   Tak víš, co mi ten tvůj Honza chtěl? Že prý jemný dětský: Šly dvě sušenky. Jednu přejelo auto. Ta druhá jí říká: pojď a nedrob. Se zblázním. Proč to říká mě, proč to neřekne tobě.

KATKA: Myslí, že to oceníš. Já jsem proti jeho jemným dětským už imunní. Chápeš, že existuje ženská, kterou to neodradí? Určitě jí to vykládá taky…Po mě chtěl zas, abych Markovi domluvila, že mu sněd večeři, to si s ním neumí vyřídit sám. Dvě děti mám. Druhý je manžel!!!

EMA: Nenadávej, máš aspoň dítě. Já vlastním akorát dva exmanžely. A mám předstírat, že věřím ve šťastnou rodinu!!! Pořád jsem na tom líp než prababička: ta měla dětí 8, z toho šest s tím prvním, a proto bitých od druhého.

KATKA: Popojedem?

EMA: Začni.

KATKA: Jsem si jistá, paní Lído, že to chci vědět. Že to chci slyšet ještě jednou – a přímo od vás.

EMA: Záviděla jsem vám. Mockrát. Na fotkách jste vypadali tak šťastně. Děti, Jirka, vy…spořádaná rodina. …

-KATKA: Nechoď přitom jak lev v kleci. Třeba taky tak úplně nevěřila, že má doma všecko ok, ale chtěla mít Jirku pro sebe, chtěla ho mít sama.  Nedokáže ani po letech říct jeho manželce : na Jirkovi ani nebylo vidět, že má milenku, to to s tebou dobře koulel, co? Ale řekne jí to jinak: Měla jsem za jisté, že aspoň něco musíte tušit.. A vy mi říkáte, že jste o ničem nevěděla. V tom případě jsem ráda, aspoň k něčemu byly ty Jirkovy cesty dobrý, mohl se na ně vymluvit. Ona tu love story líčí se všema podrobnostma: . Scházívali jsme se, jak to jen šlo. Myslím, že jen sám pro sebe neměl čas zřejmě vůbec. I třičtvrtiny z doby, kterou nevěnoval práci, dětem a vám, prožil se mnou. Jasně, že ani tak toho času nebylo moc, ale muselo to stačit. Šíleně jsem se zamilovala: chovala jsem se jak blázen, stačil jeden telefon – a už jsem utíkala. I ty děti jsem občas nechávala doma samotné – jen abych mohla být s ním. Jednou jsem se kvůli němu omluvila i z porady vedení – vymluvila jsem se na telefonát ze školy: musím pro syna, který najednou dostal horečku. Vždyť to bylo vlastně rouhání…A to všechno proto, abych se o patro níž mohla s Jirkou zamknout v kanceláři!!!Chce jí dorazit, chce se jí pomstít. Což se zadaří. Svým způsobem. Ženská ženskou ví jak ranit. To není o spořádaný rodině, to je o pomstě.

EMA: To nejde, fakt, Kety, nejde mi to přes rty. To není role pro mě. Zkus to sama, představ si, že jde o Frantu, ne, neříkej nic…jako bys to po letech říkala ženě Boženě.

KATKA: Záviděla jsem vám. Mockrát. Na fotkách jste vypadali tak šťastně. Děti, FRANTA, vy…spořádaná rodina. Každý rok někde u moře…Nemusíte nic říkat, já vím, že Zlaté písky nejsou žádná záruka štěstí. Ale vypadalo to tak! Rozumíte mi, vypadalo to tak!

Měla jsem za jisté, že aspoň něco musíte tušit.. A vy mi říkáte, že jste o ničem nevěděla. V tom případě jsem ráda, aspoň k něčemu byly ty FRANTOVY divadelní zkoušky dobrý, mohl se na ně vymluvit.

EMA: Super. Vem to za mě. To je jiný kafe. Franta by musel bejt slepej, aby to neviděl.

KATKA:  Stejně mi tu roli nedá, zamilovanej režisér je zamilovanej režisér.

EMA:  A ty bys tu roli nebrala – moc textu, viď. A Frantu taky ne! Nepovídej. Vem si oboje, já nechci ani jedno. Roli s Frantou vyřídím, to ostatní musíš sama.

CRR.

KATKA: Hele, už dorazil. Čau, Franto, pouštím…co? Ema? Máš tam jít.

-EMA: To smrdí průšvihem.

KATKA: Prosímtě, běž tam, nebo ze zkoušky nic nebude.

TÝDADÁ. Čau, pořád je zkouška, přijdu až skončí. Ještě nezačala, nevím, Emila je divná. Tak na mě nečekej. A co chceš řešit? Že Marek snědl svíčkovou? Vážný věci? Už zas? Rozvod ti stejně nepodepíšu. Taky si…

EMO!!!Co se stalo? Kde máš Frantu! Chceš kapesníky…CO JE?

EMA: Ten vůl zavolal Boženě, že se s ní rozvede. Že si vezme mě. Chlapi zatracený.

 

/21.září 2004, 21:32, na zadání Moniky Zaťkové/

 

 

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru